Absolvent Univerzity Pardubice Lukáš Zeman je vítězem Czech Press Photo…

Pardubice – Lukáš Zeman vystudoval informatiku na Univerzitě Pardubice. Vlastní grafické studio a pracuje na mnoha projektech. Momentálně zažívá mediální smršť v podobě dotazů od novinářů. Aniž by to čekal, stal se vítězem Czech Press Photo 2018. A to s fotkou, kterou mu doporučila žena smazat.

Soutěž jste vyhrál se snímkem samice orangutana, která drží v rukou umírající mládě. Za jakých okolností fotka na Borneu vznikla?

Příroda je o náhodě a o tom, být ve správnou chvíli na správném místě. Fotografie vznikla na okraji Národního parku Tanjung Puting, kde jsme na lodi trávili čtyři dny pozorováním větších a menších skupin orangutanů a kahau nosatých. V jednom okamžiku jsme spatřili samce orangutana na straně řeky, kde je palmová plantáž, a po chvíli nás průvodce upozorňoval na matku s mládětem.

Vaše žena vám doporučila fotku smazat. Proč jste ji neuposlechl?

Hned po vyfocení jsem jí fotku na displeji ukázal a ona okamžitě vyhrkla: „Ježíš, on je mrtvej, to smaž!" Moje okamžitá odpověď byla, že to neudělám, že by se mohla někde hodit a použít v souvislosti se stavem kalimantanských (bornejských) pralesů a situací s rozpínajícím se průmyslem a palmovými plantážemi obecně. Že to bude mít až takový ohlas, jsem rozhodně netušil ani ve chvíli, kdy jsem ji jako jednu ze dvou fotografií po několika měsících do soutěže Czech Press Photo přihlašoval.

Vystudoval jste informatiku. Jak vzpomínáte na studium na Univerzitě Pardubice?

Studoval jsem v době, kdy fakulta vznikala, magisterský obor jsem dokončoval ještě pod hlavičkou Dopravní fakulty Jana Pernera, jelikož v roce dokončení bakaláře teprve probíhala akreditace nové fakulty. Na studium obecně vzpomínám v dobrém. Pochopitelně byly horší i lepší chvíle, některé předměty byly pro mě jednodušší, některé složitější. Rozhodně jsem nebyl typ perfektního studenta. S odstupem času vzpomínám samozřejmě už jen na ty dobré chvíle a jako většina lituju, že bezstarostné studentské časy netrvají déle.

Co byste doporučil dnešním studentům?

Jeďte na stáž, nebo třeba jeden semestr studovat do zahraničí. Otevřou se vám tak jiné a nové obzory. A nestudujte z povinnosti, že to po vás někdo chce, nebo že se to od vás očekává. Najděte si věc, která vás bude na studiu bavit a díky tomu vám pak půjde vše lépe.

Kde vznikaji mraky a mlhy / Foto: archiv Lukáš Zeman

« ‹ z 5 › »

Pracujete na několika projektech. Vlastníte grafické studio, tisknete fotografie, fotíte v ateliéru. Chystáte se svou pracovní náplň rozšířit?

Pár nápadů mám, ale stávající práce na internetových projektech, v grafickém studiu i v tiskárně a v ateliéru mě vytěžují natolik, tak že nezbývá tolik času, kolik bych chtěl věnovat cestování a fotografování po světě. Natož rozjíždění dalších projektů. Je to hodně i o lidech, je docela problém najít spolupracovníky, na které se můžete stoprocentně spolehnout a svěřit jim i třeba část aktivit. V tuto chvíli naštěstí v tiskárně i v ateliéru takové lidi mám.

Bydlíte v Pardubicích. Jaká místa v okolí si pro focení rád vybíráte?

Pardubice mají nevýhodu, že leží v totální rovině. Takže míst v nejbližším okolí není tolik. Ale stačí kousek popojet například do ptačí oblasti za Lázněmi Bohdaneč nebo na druhou stranu, kde se vám otevře krajina Žďárských vrchů, Železných nebo Orlických hor. A tam už je spousta příležitostí.

Kde vznikl váš poslední snímek?

Bylo mlžné ráno před východem slunce u Labe s pohledem na Kunětickou horu. Díky kouřící elektrárně v pozadí jsem snímek nazval „Kde vznikají mraky a mlha".

Fotil jste někdy okolí univerzitního kampusu?

Díky blízkosti Labe ano – za Stavařovem už začínají pole a louky, kde se dá občas pořídit zajímavý snímek života kolem řeky.

Fotíte přírodu a jako fotograf na volné noze jste pracoval hodně i v zahraničí. Jaká další zajímavá místa na planetě Zemi jste zdokumentoval?

Méně, než bych chtěl. Ze vzdálenějších zemí jsem kromě Kalimantanu (Bornea) navštívil Tanzanii, Keňu a Kostariku. Evropu mám procestovanou mnohem víc.

Kam se chystáte odjet na další expedici?

Nápadů je několik, konkrétní bych zatím nerad zveřejňoval, ale můžu prozradit, že mě lákají severní a jižní polární kruhy. Rád se vrátím ale i do tropů, ať už v podobě Asie nebo Střední či Jižní Ameriky.