Archeologický výzkum v trase obchvatu I/43 Hradec n. Svitavou – Lačnov…

Svitavsko – Od listopadu 2019 do září 2020 prováděla Katedra archeologii FF UHK archeologický výzkum v trase připravovaného obchvatu Hradce nad Svitavou. V průběhu 10 měsíců se podařilo prozkoumat většinu pro stavbu vyčleněného územní a výzkum přinesl několik zajímavých zjištění.

Přesto je třeba říci, že dané území je z hlediska archeologie poněkud problematické. To je dáno především tím, že chemismus půd v tomto regionu nepřeje zachování movitých archeologických artefaktů včetně keramiky a v terénu je tak mnohdy nesnadné rozhodnout, zda-li jsou zachycené objekty antropogenního, nebo přírodního původu. Ze straších výzkumů prováděných zejména Regionálním muzeem v Litomyšli v okolí Svitav však víme, že i „prázdné" objekty mohou představovat pozůstatky po minulé lidské přítomnosti.

Jelikož se v trase výzkumu nachází polohy, kde v 18. a 19. tábořila vojska Rakouské a Pruské armády, provedli jsme i detektorový průzkum ve spolupráci s kolegy z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Podařilo se tak zachytit řadu militarií s pojených s danými vojenskými událostmi a to i přesto, že toto území je dlouhodobě cílem hledačů kovů a značná část těchto památek tak již nenávratně zmizela, nebo mizí.

V průběhů výzkumu jsme zachytili několik set archeologických objektů, avšak pouze u zlomku z nich můžeme s ohledem na výše popsané podmínky určit jejich stáří nebo funkci.

Surovina pro výrobu kamenných nástrojů
« z 8 »

Mezi nejzajímavější zjištění patří zachycení sídliště, či dočasné stanice datované předběžně do mezolitu, tedy cca 10.000 let před naším letopočtem. Nalezena zde byla řada artefaktů – čepele, škrabadla atd., ale i polotovary a surovina, ze které byly vyráběny. Pozoruhodné je, že se jedná o místní, relativně málo kvalitní zdroj kamenné suroviny, která byla pravděpodobně získávána přímo na místě, nebo v nejbližším okolí. Přesnější vyhodnocení těchto nálezů bude k dispozici pochopitelně až po kompletním zpracování celého výzkumu.

Dále výzkum dokumentoval řadu zaniklých novověkých cest. Přestože jejich průběh známe se starých mapových děl a stabilního katastru rozbor nálezů, které jejich výzkum přinesl může pomoci s jejich přesnějším datováním a poznáním lokální cestní sítě v daném období.

Mezi další zajímavé nálezy patří prozkoumaná tzv. polní cihlářská pec, pocházející snad z 19. století. Výzkumem se podařilo zachytit celý její půdorys, který odpovídá známým výrobním zařízením tohoto typu. Cihly, které pec obsahovala nesly značku GZ, tedy snad zkratku Greifendorf b. Zwittau jako odkaz na obecní cihelnu. Výzkum je nyní ve fázi zpracování, jehož ukončení předpokládáme v létě příštího roku.

Zdroj a foto: Ředitelství silnic a dálnic ČR