Arnošt z Pardubic patří Čechům i Polákům, jeho hrobku v Kladsku opravili čeští restaurátoři z Litomyšle…
Pardubice/Kladsko – Náhrobek Arnošta z Pardubic, prvního pražského arcibiskupa, předního rádce a diplomata Karla IV., se nachází ve farním kostele Nejsvětější Panny Marie v dnes polském, dříve českém Kladsku. Arnošt z Pardubic prožil v Kladsku dětství a měl k městu po celý život vřelý vztah. Dávno před smrtí si také toto město a kostel zvolil za místo posledního odpočinku a dovezl si sem náhrobní tumbu s tesanou sochou. Jeho památka po více než 650 letech znovu zazářila po důkladném restaurátorském zásahu.
K opravě náhrobku se spojila Fakulta restaurování v Litomyšli s dalšími partnery – Universitou Wroclav, římskokatolickou farností Kladsko a Dolnoslezským maršálkovským úřadem. Nad celou akcí převzal čestnou záštitu velvyslanec České republiky v Polsku Jakub Karfík a pomocnou ruku přidal i Pardubický kraj.
„Pro náš region je Arnošt z Pardubic jednou z nejvýznamnějších historických osobností. Byl mužem evropského rozhledu a respektu. V minulosti byl vždy považován za patrona města Pardubic, které byly hlavním rodovým statkem jeho otce, rytíře Arnošta z Hostýně. V Pardubicích dal arcibiskup Arnošt před rokem 1359 vystavět kostel Zvěstování Panny Marie a v roce 1363 navštívil na jeho pozvání pardubický hrad král Karel IV. Dnes nese jméno této velké osobnosti českých dějin jedna z pardubických ulic, ale také hlavní aula pardubické univerzity či výletní loď," uvedl Roman Línek.
Náhrobek Arnošta z Pardubic představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Většina autorů dílo spojuje s pražskou parléřovskou hutí. Náhrobek je zhotovený z opuky a je osazený na mramorové tumbě.
„Stav náhrobku a tumby byl před restaurováním značně neuspokojivý. Náhrobek byl několikrát v minulosti vážně poškozen v důsledku nájezdu husitů i požáru kostela, kvůli čemuž se dochoval v neúplném stavu. Poškození a neodborné opravy narušovaly jednak vizuální vnímání této památky a jednak hrozily další poškození a ztráty. Figurální část byla rozlomena na několik částí a fragmenty byly volně rozloženy na tumbě, což v minulosti vedlo ke ztrátě řady cenných částí skulptury," popsal stav náhrobku před zahájením prací Jakub Ďoubal, vedoucí Ateliéru restaurování a konzervace kamene Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Socha má poničený obličej, chybí ruce i nohy, u kterých ležel lev. Tyto fragmenty se nenašly a není možné je doplňovat bez přesné znalosti jejich podoby.
Restaurování náhrobku Arnošta z Pardubic započali odborníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice vloni. Tehdy provedli podrobný průzkum, rozebrali a zajistili fragmenty figurální části náhrobku. Letos projekt pokračoval restaurováním mramorové tumby. Tumba nakonec musela být kompletně rozebrána a znovu sestavena na novém reprezentativnějším místě, neboť se v průběhu prací ukázalo, že při přesunu na konci 19. století byl celý náhrobek zkrácen a nesprávně sestaven. Po osazení figurální části náhrobku na tumbu se podařilo dohledat umístění několika poměrně velkých fragmentů, které byly od torza odděleny několik století, nebo byly považovány za ztracené. Díky tomu je celková kompozice a sochařské zpracování tohoto skvostu gotického umění mnohem čitelnější.
„Z hlediska restaurování se jednalo o velmi zajímavý projekt. Bylo třeba se citlivě vypořádat s neúplností dochovaného sochařského díla a v maximální míře uchovat autenticitu této mimořádně hodnotné památky. Naše fakulta si velmi cení, že se mohla podílet na záchraně tohoto unikátního díla gotického sochařství, a že jsme byli k této mezinárodní spolupráci a restaurování tak významné památky přizvaní," dodal Jakub Ďoubal, který prováděl a současně vedl restaurátorské práce ve spolupráci s kolegy ze svého Ateliéru restaurování a konzervace kamene Petrou Zítkovou a Petrem Rejmanem. Na dílčích restaurátorských úkonech se podíleli i studenti z tohoto ateliéru. Na průzkumech spolupracoval též Karol Bayer z Katedry chemické technologie Fakulty restaurování, donedávna též děkan Fakulty restaurování.
„Obě etapy projektu rozhodující měrou financoval maršálkovský úřad Dolního Slezska. Do původního rozpočtu ale nebyly zahrnuty vícepráce, které vznikly poté, co restaurátoři zjistili, že tumba byla původně výrazně delší a bylo by vhodné ji rozebrat, doplnit do původního rozměru a sestavit na nový základ. Na těchto nákladech se rozhodnutím Rady z 23. října2017 podílel i Pardubický kraj," dodal Roman Línek.
Hrobka zůstává na místě, kam byla přestěhována v 19. století, ale je nyní pootočená do prostoru, kde dříve byly kostelní lavice a je lépe přístupná. Samotné ostatky Arnošta z Pardubic jsou zřejmě v železné schráně na jiném místě kostela. Listinné důkazy o jejich uchování objevil pardubický historik František Šebek.
Místopředseda sejmu Dolnoslezského vojvodství Julian Golak hovořil o dalších záměrech ve spolupráci s českými partnery: „V příštím roce plánujeme uspořádat mezinárodní sympozium, kde shrneme dosavadní výsledky tohoto projektu restaurování hroby Arnošta z Pardubic. Dále bychom rádi iniciovali archeologický a antropologický průzkum železné schrány, která se má nacházet pod podlahou kostela. Je tedy možné, že se o Arnoštovi z Pardubic dozvíme zase o něco více."
Zdroj a foto: Pardubický kraj
