Bára mezi mrakodrapy
Pardubice – Bára Komínková pracuje jako pedagog volného času v Domě dětí a mládeže BETA Pardubice. Je vedoucí Pohybového studia Hroch (součásti DDM BETA), jehož taneční choreografie se pravidelně umísťují na medailových pozicích národních i mezinárodních soutěží. Díky její energii a jejímu způsobu vedení každoročně protančí svá odpoledne a víkendy kolem 400 dětí z Pardubic a okolí.
V červnu se dvě z nominovaných skupin PS Hroch vydaly na European Championship 2023, tedy mistrovství Evropy Best Dance Group, které letos proběhlo v chorvatské Rijece. Za PS Hroch soutěžila v disco dance dospělácká formace "Sweet and Salty" Sylvie Šlesingerové, a v dance artu dětská formace s názvem "I just can´t explain", kterou připravila právě Bára Komínková. Jak možná již víte, obě formace získaly titul mistrů Evropy, a jako bonus nejenže dětská malá formace dokázala postoupit mezi TOP 5 choreografií z celé dětské kategorie evropského šampionátu, ale v tomto finále zvládla ještě rovnou vyhrát.
Bára Komínková díky tomu získala titul Nejlepší evropské choreografky roku 2023 a s tím spojený 10-denní pobyt v New Yorku, kam odjela na konci září s dalšími nejlepšími choreografy z České republiky i dalších zemí, kde turné Best Dance Group probíhá.
Bára se vrátila po deseti dnech nabitých zážitky a my se jí ptáme:
Co pro tebe znamená, že jsi získala tak prestižní ocenění?
Znamená to pro mě velikou satisfakci po tolika letech práce s dětmi v Hrochu a také nějaké ujištění, že to asi děláme dobře. Ale určitě v tom vidím kolektivní práci. Bez těch dětí, které jsou nejen velmi talentované, ale taky na sobě hrozně makají, by se mi nikdy nic takového nepodařilo.
Byla jsi v USA, resp. v New Yorku poprvé?
Nene, v USA jsem byla už před pár lety, ale soukromě, a musím říct, že v kolektivu lidí se stejnou vášní jsem si minimálně New York užila mnohem víc než kdysi.
Největší překvapení?
Největším překvapením pro mě bylo, jak moc jsme si s ostatními choreografy a tanečníky sedli a užili si celý pobyt. V dospělosti, obzvlášť když už máte rodinu, se vám moc často nestane, že trávíte s někým cizím čas od rána do večera, a rovnou 10 dnů v kuse. Vím už teď, že jsem tam poznala nové přátele a budeme se vídat dál, to jsem určitě nečekala, a jsem za to o to víc vděčná.
A ohledně New Yorku mě překvapilo, kolik míst se za těch pár let proměnilo, kolik přibylo zajímavých staveb, vyhlídek, panoramat…
Co byl pro tebe TOP taneční zážitek?
Lekce v Broadway Dance Center, které všem vítězům poskytlo několik lekcí. Vidět tolik skvělých tanečníků na jednom místě byl opravdu zážitek… A jinak divácký taneční zážitek jednoznačně 2 inscenace v divadlech na Broadwayi, které jsme stihli navštívit. Moulin Rouge i MJ, to byla naprostá pecka. Scéna, tanečníci, efekty, světla, prostě všechno…
Jak získané poznatky a zkušenosti promítneš do další práce?
Zatím to ještě všechno vstřebávám, ale určitě to pro mě byla velká vzpruha a inspirace, a to vlastně stačí. Na práci s dětmi toho, myslím, mnoho měnit nepotřebujeme. Počty dětí v Hrochu, které u nás začnou tančit v útlém věku a pokračují až do dospělosti, jsou pro nás nejlepší zpětnou vazbou. Určitě je vždycky co zlepšovat, to ano, tanečně i lidsky, ale nějaké zásadní obraty určitě neplánuji. I nadále si přeju, aby u nás tančila banda spokojených dětí. Ale samozřejmě to, že i jim tímto otevíráme obzory a posouváme hranice toho, co všechno je možné, to je fajn. Děti jsou boží, ony mají veliké sny a cíle, a upřímně věřím, že některé to dotáhnou daleko.
Jakou bys dala radu tanečnicím a tanečníkům, kteří by Tě chtěli následovat?
Určitě aby se nevzdávali, i když se nedaří, aby se vždycky snažili posouvat, a aby to, co dělají, dělali srdcem. Pokud vás totiž něco naplňuje, tak jste ochotní tomu „obětovat" maximum a na té práci je to většinou znát. Nemyslím tím ale zdaleka jen úspěchy na soutěžích, to je jen takový hezký vedlejší produkt. Každé další dítě, které díky vám tancem žije, každý mladý člověk, který se o pár let později rozhodne zkusit „trenéřinu", a který u toho navzdory všem peripetiím vydrží, toho si nesmírně vážím a vidím v tom smysl.
Autor: Mgr. Iveta Zemanová
Zdroj a foto: DDM BETA Pardubice