Bezdomovec, který dnes a denně zaměstnával strážníky, se vrátil do vlasti ke své rodině…

Pardubice – Hledání jehly v kupce sena, i tak se dá popsat pátrání po totožnosti cizince bez přístřeší, který tvrdohlavě odmítal opustit místo, kde se zabydlel. Pro své přebývání si vybral výklenek u jednoho panelového domu, kde si udělal pelech a neustále si tam nosil nejrůznější věci.

U bezdomovce se dnes a denně střídaly hlídky městské i státní policie, které jej opakovaně z místa vykazovaly a jeho ležení mu nechaly i několikrát odvést k likvidaci. Muže vždy poučily o možnosti obrátit se na organizace, které pečují o osoby bez přístřeší, ale všechno bylo marné. Muž nechtěl komunikovat a byl úzkostný. Bál se lidí i jiného prostředí. I jeho chování bylo chvílemi zvláštní, vypadalo to, že duševně není zcela v pořádku. Od ostatních bezdomovců se navíc lišil, nekonzumoval žádný alkohol a nekouřil.

Do Pardubic se dostal na začátku ledna a v tu dobu už po něm byla sháňka jak v rodném Bulharsku, tak jej hledal i jeho kamarád, který pracuje v Plzni, ovšem o tom strážníci neměli ponětí. Celou situaci, kromě mužova strachu komplikovala i skutečnost, že u sebe neměl vůbec žádné doklady. Přes cizineckou policii se podařila získat jeho totožnost. Na základě nově zjištěných údajů se jeden ze strážníků pustil do pátrání přes sociální sítě. Byl to ale oříšek, jelikož cizinců s tímto jménem bylo obrovské množství, asi jako kdyby se u nás hledali Novákovi. Po několika hodinách strávených na internetu a hledání jakékoliv možné vazby na „našeho bezdomovce" se nakonec podařilo objevit jeho švagrovou, která obratem zareagovala, že skutečně tohoto muže hledají. Na druhý den se již podařilo spojit s mužovou matkou a ta strážníkovi předala kontakt na kamaráda z Plzně, který se netajil úlevou, když ho strážník kontaktoval. Poté už šlo vše ráz na ráz. Kamarád z Plzně přijel na domluvenou schůzku a strážníci jej zavezli k „našemu" nešťastníkovi.

Poprvé za necelé tři měsíce, kdy jej dnes a denně hlídky řešily, viděli strážníci úsměv na zarostlé a špinavé tváři evidentně šťastného ztraceného muže. V přítomnosti svého kamaráda se rozpovídal, popsal svůj strach i to, co si prožíval během toulání po celé republice. Přes asistenta prevence kriminality byla muži domluvena možnost, aby se osprchoval v nízkoprahovém centru, kde mu strážníci ze sbírky ošacení poskytli i čisté oblečení, aby byl muž přijat přepravcem k dalšímu cestování, odteď již ale ve společnosti svého přítele. Oba muži odjeli do Prahy, kde se ztracený muž setkal se svými rodiči. Po vystavení náhradních dokladů se poté všichni vrátili zpět do Bulharska.

Zdroj a foto: Městská Policie Pardubice