Bývalé vyhlášené lázně a těžba vápence. Nové vedení Vápenného Podolu oživuje zašlou slávu obce

Chrudimsko – Do Vápenného Podolu přijel ve čtvrtek dopoledne hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Se starostou Čeňkem Kalinou, místostarostou Ondrejem Balogem a krajskou a obecní zastupitelkou Lenkou Martínkovou Španihelovou řešili aktuální rozvojové plány obce, ve které se po loňských komunálních volbách kompletně vyměnilo vedení.

„Vápenným Podolem prochází silnice II/341 z Heřmanova Městce směrem na Seč a je využívána nejen turisty, ale ve velké míře také kamiony z nedaleké cementárny v Prachovicích. Z důvodu zvýšení bezpečnosti přecházejících dětí z autobusové zastávky budeme chtít nechat prověřit možnost umístění přechodu pro chodce, čímž by mělo dojít také ke snížení rychlosti projíždějících vozidel, která především ze směru od Seče najíždějí do obce poměrně rychle," řekl hejtman Martin Netolický, který s vedením obce řešil také problematiku nedostatečného mobilního signálu, opravu dětského hřiště či vybudování pergoly v blízkosti obecního úřadu.

Jedním z velkých připravovaných projektů je také záchrana historické 150 let staré vápenky, která je od roku 1958 kulturní památkou. „V rámci našich dotačních programů jsme obci přispěli 150 tisíc korun na projektovou dokumentaci, na základě které bude obec řešit další postup pro rekonstrukci objektu," uvedl hejtman Martin Netolický.  Řeč byla také o protipovodňových opatřeních na Podolském potoce, který v obci při povodních v roce 2020 způsobil velké škody. Jednou ze zajímavostí obce je nyní mimo jiné to, že zde žije a trénuje kůň Talent, který v roce 2021 zvítězil ve Velké pardubické.

Vápenný Podol proslul v minulosti především bývalými lázněmi. Léčivý pramen byl znám již od konce 16. století. Voda měla léčivý účinek na choroby kloubů, svalů, očí, nemocí jater a žaludku. Krajina kolem Vápenného Podolu lákala v minulosti k pobytu mnoho známých osobností včetně Václava Klimenta Klicpery, Jaroslava Vrchlického, Svatopluka Čecha či Stanislava Kostky Neumanna. Lázně fungovaly až do počátku druhé světové války, kdy došlo při těžbě vápence k přestřelení pramenu a následně zániku lázeňských domů. V době největšího rozkvětu žilo v obci až 2500 lidí. Po konci lázní a utlumení těžby nastal odliv obyvatel.

Autor: Mgr. Dominik Barták
Zdroj a foto: Pardubický kraj