Černá můra pardubických řidičů a mnohaletý problém města – „Čtyřpruh u Parama"- je pryč…

Výstavba čtyřpruhu u pardubického Parama s oficiálním názvem I/37 Pardubice-Trojice je klíčovou stavbou nejen pro město, ale i pro tranzitní dopravu. Komunikací denně projede až 25 tisíc automobilů. Tvoří hlavní část kapacitního průtahu ve směru sever-ji a slouží i řidičům mířícím ve směru od Hradce Králové do Chrudimi a do Přelouče, na Vysočinu nebo do Středočeského kraje. Další nárůst dopravy se dá očekávat po dokončení dálnice D11 a rychlostní komunikace R35 a svedení dopravy právě do této dopravní tepny. Komunikace vede přímo městem a je rozšířena z dvoupruhové silnice na čtyřpruhovou, dělenou středním dělícím pásmem. Budovala se v poměrně komplikovaném prostředí s extrémně vytíženým železničním koridorem, přemostěným nově zbudovanými mosty. Dlouhé roky příprav byly způsobeny hlavně nedostatkem peněz ze státního rozpočtu. Získat je a nastartovat celý proces realizace se podařilo až Jiřímu Skalickému spolu s Václavem Cempírkem, poslancům za pardubický kraj v Nečasově vládě. Jak stavba vnikla a proč trvalo tak dlouho, než vůbec došlo na samotnou výstavbu, jsme se proto zeptali právě Jiřího Skalického.

Proč trvala stavba čtyřpruhu u Parama tak dlouho?

Na zařazení stavby do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury jsem pracoval od počátku poslaneckého mandátu. Situaci jsem považoval za neudržitelnou. Příprava stavby I/37 Pardubice-Trojice tehdy trvala již 8 let, územní rozhodnutí nabylo právní moci už v prosinci roku 2006, o tři roky později bylo vydáno stavební povolení. A realizace stavby stále nikde.

Jak jste tedy prosadil zahájení stavby?

TOP 09 byla součástí Nečasovy vlády a byli jsme tam 2 poslanci za pardubický kraj, kteří jsme na to tlačili. Získat peníze bylo velmi složité. V předminulém volebním období sněmovny se mi podařilo do státního rozpočtu dostat tzv. „řádek" a v něm první desítky milionů, asi 50 mil. na přípravu stavby. Pak se situace několikrát zkomplikovala a řádek byl opakovaně v ohrožení. Doslova jsme na něm „seděli", byl to boj. Získali jsme tak pro stavbu více než 100 mil. korun. V roce 2015 byla zahájena druhá etapa vlastní stavby.

Jak stavba probíhala?

Komplikovaně. Jezdili jsme na ni pravidelně, nejčastěji s kolegou z TOP 09, zastupitelem Liborem Slezákem. Prověřovalo se např. riziko nevybuchlých leteckých pum. Náklady na stavbu byly vyčísleny zhruba na 400 mil. Kč. Výdaje jsou vyšší i kvůli nutnosti udržet trvalý provoz na komunikaci i na hlavním železničním koridoru Česká Třebová-Praha. Pokud by se mohlo stavět za úplné uzavírky, ušetřili bychom tak třetinu nákladů i času, o úplné uzavírce ovšem nešlo ani přemýšlet. Důležité je dokončení mostů přes železniční koridor a trať Pardubice-Hradec Králové a jejich zprovoznění pro řidiče.

Máte nějakou „historku z natáčení" celé této anabáze?

Dlouhé roky příprav a úsilí k získání finančních prostředků na tuto klíčovou dopravní tepnu moc humorné nebyly, zejména pro tisíce řidičů denně. Jsem rád, že dostanou vánoční dárek a konečně si oddechneme. Jedna perlička mě nicméně zaujala. Kvůli stavbě je totiž pod mostem beznapěťová zóna. To znamená, že vlaky jedoucí z hlavního nádraží musí vyvinout dostatečnou rychlost, aby tento asi 70metrový úsek překonaly řekněme setrvačností. Uvědomil jsem si, proč vlaky vjíždějící na nádraží z východu raději zastavují hned zkraje nástupiště.

Co nás čeká dál?

Co se týká čtyřpruhu u Parama, tak III.etapa. Dopravu v Pardubicích a v Pardubickém kraji potřebujeme řešit a zase řešit, provést řadu opatření a získávat nadále potřebné finanční prostředky…

Zdroj a foto: redakce Pardubice ŽIVĚ (AP, AK)