Chrudim představuje poklady ukryté na půdách českých a moravských synagog
Chrudim – Modlitební řemínky, svitky Tóry, amulety, nejrůznější věci osobní potřeby a dokonce i boty. To vše nalezli pracovníci Židovského muzea v Praze (ŽMP) v uplynulých desetiletích na půdách českých a moravských synagog. Nyní představují část z tohoto ojedinělého souboru 1650 nově restaurovaných sbírkových předmětů veřejnosti v rámci projektu Tajemství půdy: Nálezy z geniz českých a moravských synagog v regionech, odkud nálezy pocházejí. Jedním z vystavovatelů je od 7. dubna do konce června také Regionální muzeum v Chrudimi.
„Geniza je hebrejský termín pro nařízení odkládat předepsaným způsobem předměty, které již neplní svou rituální roli, ale z náboženských důvodů je není možné zničit. Důvodem nařízení je respekt k Božímu jménu, které hebrejské svitky či knihy často obsahují. Projekt Tajemství půdy představuje tento zatím málo prozkoumaný zvyk odkládání předmětů, jejich vztahu k místu odložení a příslušné komunitě," uvedl ředitel Židovského muzea v Praze (ŽMP) Leo Pavlát.
V 90. letech 20. století realizovalo ŽMP výzkum v objektech ve vlastnictví Federace židovských obcí i jejích členských organizací. Celkem prozkoumali pracovníci muzea 13 lokalit a získali přes 3000 nálezů, nejstarší z 16. století a nejmladší z 19. století. Některé z těchto nálezů se již podařilo zpřístupnit veřejnosti, avšak většina na zpracování teprve čeká.
„Jedním z míst významných nálezů geniz je také synagoga v Luži, proto výstava míří i do našeho kraje. Je to příležitost si připomenout historii židovského obyvatelstva a letos bohužel také smutné výročí 80 let od nacistických transportů Židů z Pardubic do Terezína," řekl jeden z patronů výstavy, náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Ten připomenul i publikaci Stopy Židů v Pardubickém kraji, kterou před časem vydal Pardubický kraj.
Na projektu zpřístupnění kulturního dědictví židovské komunity se podílejí vedle Židovského muzea v Praze a Regionálního muzea v Chrudimi také Západočeské muzeum v Plzni a zejména pak Norské centrum pro studium holocaustu a menšin v Oslu, které se kromě vědecké činnosti věnuje i vzdělávání o holocaustu, genocidách, antisemitismu a extremismu. Právě díky norské spoluúčasti má výstava velkorysé architektonické řešení a také obsáhlý katalog pro veřejnost. Výstavu je možné zhlédnout také prostřednictvím onlinesbírkového katalogu a sociálních sítí Facebook a historypin.
Autor: PhDr. Zuzana Nováková – oddělení komunikace / Pardubický kraj
Zdroj a foto: Pardubický kraj
