Co může kraj udělat pro muzejnictví v kraji?

Pardubice – Pardubický kraj schválil koncepci rozvoje muzejnictví do roku 2026. Jeho odbor kultury, sportu a cestovního ruchu přímo řídí pět příspěvkových organizací tohoto typu a s dalšími spolupracuje nebo jim nabízí metodickou pomoc či programové dotace. Celkem je na území kraje 82 větších či menších muzejních institucí zřizovaných různými subjekty.

Krajská muzea sídlí v Pardubicích, Chrudimi, Vysokém Mýtě a Litomyšli. K nim se připojuje i Východočeská galerie jako muzeum umění. Všechny tvoří sbírky, které trvale uchovávají, zpracovávají a zpřístupňují veřejnosti. Ministerstvo kultury zřizuje v kraji Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi a Muzeum v přírodě Vysočina na Veselém Kopci a na Betlému Hlinsko. Národní památkový ústav pak provozuje Hipologické muzeum na zámku ve Slatiňanech. Ostatní muzea zřizují města, obce, soukromníci či jiné subjekty.

Jak se odlišit

„Muzea a galerie byly vždy centrem přirozeného kulturního, společenského a vzdělávacího života dané lokality. Pokud jsou jejich činnosti a sbírky dobře prezentovány, jsou i atraktivním cílem turistického ruchu. Nyní po našich muzejních institucích chceme, aby zpracovaly nové střednědobé koncepce rozvoje, kde si vymezí jasnou profilaci sbírkového fondu, a oborů, na které zaměří své aktivity a působení na veřejnost," řekl náměstek hejtmana Roman Línek.

Digitalizace sbírek

V muzeích a galerii také pokračuje postupná elektronická evidence, digitalizace a prezentace sbírek online. V ideálním případě by měly být textově digitalizovány všechny sbírkové fondy a většina fondů i obrazově (vyjma například archeologie, knih a podobně). Většina sbírkových předmětů krajských muzeí a galerie je už zanesena do elektronických katalogů, trochu menší procento tvoří obrazové digitalizace a pokračuje úsilí o naplnění  online katalogů. „Východočeské muzeum má v Ohrazenicích nové digitalizační pracoviště, které případně může pomoci i dalším muzeím," uvedl jeho ředitel Tomáš Libánek.

Kde vzít úložný prostor?

Pokud jde o běžné sbírky, mají jednotlivá krajská muzea depozitární prostory relativně zajištěné nebo je průběžně řeší. Galerie si polepší při rekonstrukci Automatických mlýnů, zejména pak při jejich II. etapě, vysokomýtské muzeum zase při rekonstrukci bývalé zemědělské školy v Poplerově ulici. Červenou kontrolku ale všude zapínají archeologické nálezy. „Máme představu, že by se ty velké nálezy zejména nyní z liniových staveb, ale třeba i zámeckého návrší v Litomyšli, měly deponovat v Pardubicích, respektive v Ohrazenicích. V možnostech regionálních muzeí není vytvořit prostor pro jejich uskladnění. Proto hledáme finanční prostředky pro archeodepozitář spojený s novým archeologickým pracovištěm v Ohrazenicích," vysvětlil náměstek hejtmana.

Provoz v kulturních památkách má zvláštní nároky

Východočeské muzeum sídlí v národní kulturní památce Zámek Pardubice s opevněním, Východočeská galerie míří do národní kulturní památky Winternitzovy automatické mlýny a Regionální muzeum v Chrudimi provozuje kulturní památku Hrad Rychmburk. „Jsme si vědomi toho, že správa a využívání takto významných památkových objektů s sebou nese řadu povinností, které přesahují oblast muzejnictví. Budeme v tomto roce hledat řešení, aby se specifika správy památkově chráněných objektů promítla i do zřizovacích listin, provozních příspěvků i do personálního zajištění provozů," dodal na závěr Línek.

Zdroj a foto: Pardubický kraj