„Covidový lockdown byl dlouhý," svěřila se Radůza při pardubickém koncertě
Pardubice – Až téměř po roce od původně avizovaného termínu se kvůli pandemii koronaviru odehrál koncert známé písničkářky Radůzy v univerzitní aule Arnošta z Pardubic.
A bylo na něm vidět, jak moc se na něj těšila Radůza i obecenstvo. Soudě podle reakcí si ho užili obě strany.
Covidový lockdown byl dlouhý
„Lockdown byl dlouhý," přiznala Radůza, která však ani v této nelehké době nezahálela a připravila dvojalbum Nebe je odemčené a k tomu se ještě vyučila brašnářkou. „Také jsem učila hudební výchovu. Asi jsem nebyla moc oblíbenou učitelkou, ale studenti mě vzali na milost, když jsem s nimi zpívala mou píseň Dnes v noci nad světy, kde si mohli zařvat Tradá, tradá, tradá. Kdybyste chtěli lepší známku z hudební výchovy, zpívejte se mnou," nabádala s úsměvem publikum.
„Přemýšlela jsem nad tím, čím bych se během lockdownu rozveselila. Když jsem doma všechno snědla, koupila jsem si banjo a nestyděla se ho použít," usmívala se Radůza, která během úterního večera zahrála i na harmoniku, ukulele či elektrickou kytaru.
Při vystoupení dokonce rozverně tančila
Při vystoupení navíc místy stačila i rozverně tančit a komentovat dění v sále. Kytarista doprovodné kapely Radůzy Josef Štěpánek třeba ztratil kapodastr a nemohl ho nikde najít. „My tady zhasneme a až rozsvítíme…," narážela na slavný film Miloše Formana Hoří, má panenko, v němž návštěvníci plesu rozkradli většinu tomboly a byli vyzýváni k jejímu navrácení.
Skladbu Dobrý lidi Radůza věnovala všem dobrým lidem. „Patří všem, co mi pomohli a pomáhají i jiným, protože bez pomoci by člověk život nezvládl," vysvětlila známá písničkářka, která na pódiu zpívala jako o život, například pecky Ať není mi líto, Dědek s cibulí, Cestou do Jenkovic či Jednou to pomine.
Někdy má strach i z vlastních představ
Svým fanouškům pak Radůza přiblížila i životní příběh Anity Garibaldi, manželky vlasteneckého vůdce, revolucionáře a sjednotitele Itálie. Zároveň nastínila, co by se mohlo dít, kdyby Aladin mohl splnit všem jejich přání. A vzdala hold také trampským písničkám. „Rodiče mi je pouštěli tak dlouho, dokud jsem si je neoblíbila," podotkla Radůza, která svým rodičům vděčí mimo jiné za to, že mohla spát pod širákem ještě před svým narozením.„Možná to vypadá, že se nebojím. Ale někdy mívám strach i z mých vlastních představ. Pak si ovšem uvědomím, že jsem je stvořila já," uzavřela.
Autor: Tomáš Dvořák
Foto: Jana Pechlátová