Dá se dojet do Číny po zemi a za hubičku? Dobrodruh Martin Půlpán dokázal, že ano!

Pardubicko – Dá se rok a půl levně cestovat? Je možné to zvládnout za necelých 200 tisíc korun? Pardubický rodák Martin Půlpán je důkazem, že to jde. „Toulat se světem může být levnější než žít v Česku a nevytáhnout paty z domu," konstatoval mladý dobrodruh. Ten je v České knize rekordů zapsán jako první Čech, jenž sám po zemi projel celou Hedvábnou stezku, dávnou karavanní trasu z Evropy do Číny.

Právě o tomto dobrodružství, které se dá zažít jen jednou za život, vyprávěl v penzionu Pluto v Srchu. „Když jsem končil, měl jsem v nohách 40 tisíc kilometrů," upřesnil Martin Půlpán, který si prý sám záměrně dělá cestování těžší. 

Ukazuje svět takový, jaký je

„Cestuji světem a ukazuji jej takový, jaký je. Ne takový, jaký si jej přejeme mít," zdůraznil muž, který prozatím navštívil 93 zemí světa a o svých cestovatelských toulkách píše na svém blogu s názvem Lost Czech Man. 

„Již dávno mě nebaví výlety, kdy jsem měl každý den, hodinu i kilometr pečlivě naplánované. Baví mě se toulat světem a být ztracen v cizím městě nebo zemi a poznávat místní kulturu, lidi a zajímavá zákoutí. Není nic lepšího, než když odbočíte z turisticky hlavní cesty a objevíte nějaké zajímavé místo, kde jste sám a žijete tím daným okamžikem. Chci být ztracen, chci se toulat a chci poznávat oblasti, kam se jiní neodváží," podotkl Martin Půlpán, jehož velkou láskou a druhým domovem je Blízký východ.

Jak vypadá v Íránu rande?

„Moc rád mám třeba Írán. Je to velmi zajímavá země, která nabízí nejenom bohatou historii, ale i nedotčenou přírodu. Člověk se tu může procházet v padesátistupňových vedrech v písečných dunách nebo zavítat do hor a zalyžovat si v moderním středisku. Případně objevit nádherné údolí s úchvatným vodopádem uprostřed pouště," řekl pardubický cestovatel, jenž vyjádřil obdiv íránským ženám. „Neznám moc krásnějších dívek," svěřil se a přidal i perličku, jak může vypadat v Íránu rande. 

„Není možné, aby si do společnosti vyrazil muž s cizí dívkou. Proto je to tak, že na rande vyjde skupinka lidí. A jelikož je tam zakázáno veřejně tančit, pouštět hudbu a zpívat, tak jsme tu šest hodin jezdili autem po městě a bavili se v autě. Tak vypadá íránská diskotéka," usmíval se Martin Půlpán.   

Proč cestovat do exotických destinací? 

„Řada lidí se diví, proč jezdím do takových exotických destinací. Ptají se mě, jestli se nebojím, že to musí být nebezpečné. Ale co je nebezpečné na tom, když kousek od afghánských hranic jen pro vás tančí několik dívek? Pro mě to je ráj," prohlásil. 

„Mnohem víc nebezpečné podle mého názoru je, když jdu v Praze po Václavském náměstí ve 4 hodiny ráno a kolem sebe vidím spoustu prostitutek, feťáků a žádného policistu," dodal dobrodruh, který během unikátní cesty po Hedvábné stezce zažil i krušné chvíle.

Kdy je lepší chodit na záchod v noci? 

„Když třeba narazíte na toalety, které jsou pro celou vesnici a nejsou zrovna v ideálním hygienickém stavu. A to je velmi diplomaticky řečeno. Pak přijdou místní chlapi vykonat potřebu, stáhnou si kalhoty vedle vás a ptají se, jak vám je a chtějí si povídat. A to vše po pěti týdnech, během nichž bojujete se střevními problémy," přidal perličku Martin Půlpán. 

„Úplně se mi nechtělo vyměšovat společně. Proto jsem nejraději chodil na záchod v noci. To se potom vyplatí mít čelovku. Ale nesmí vám v tu chvíli nikam spadnout. Když se to stane, tak už je snad lepší ji tam někde nechat," přemítal pardubický rodák, který na hranici s Čínou zažil nepříjemný osmihodinový výslech. 

Jak pomohl tehdejší český prezident?

„Předtím jsem strávil dva nebo tři dny v horách a moc jsem toho nejedl ani nevypil. Problém nastal, když mi našli tajnou kapsičku, v níž jsem měl druhý pas. Přišli s tím, že dva pasy v Číně snad nikdo nemá, takže musím být určitě špion. V tu chvíli to se mnou vypadalo všelijak. Naštěstí jsem měl u sebe pro všechny případy fotografii čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho tehdejším českým protějškem Milošem Zemanem, jak si podávají ruce. To nakonec zabralo jako důkaz, že naše dva národy se přátelí a já mohl pokračovat v cestě," doplnil Martin Půlpán, jehož putování tehdy ukončila nastupující pandemie koronaviru. 

O zajímavou přednášku byl zájem

„Jsme moc rádi, že přednáška byla zajímavá a byl o ni zájem," řekla Jana Machová, ředitelka Koalice nevládek Pardubicka (KONEP), která tuto akci uspořádala společně s Místní akční skupinou (MAS) Regionu Kunětické hory v rámci projektu Komunita pro komunitu. „Jeho hlavním cílem je stmelovat rodiny, podporovat opomíjené skupiny obyvatel, aby si mohly užívat aktivního důstojného života ve společnosti a také zamezit odlivu lidí z venkova do měst," uvedl předseda MAS Regionu Kunětické hory Jozef Petrenec.

Akce, které mají přínos pro komunitu

„Naší snahou je pořádat různé akce, semináře a přednášky, které by měly pro komunitu přínos a posilovat tak komunitní a rodinné vazby," upřesnila manažerka pro strategii komunitně vedeného místního rozvoje Kristýna Holečková. 

Projekt je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost plus. Má dva klíčové partnery. Těmi jsou spolek Zdraví a sportovní aktivity a Koalice nevládek Pardubicka (KONEP).

Autor: Tomáš Dvořák – Pardubice ŽIVĚ