Dalšími nositeli tradice jsou řezbář a perníkář…
KRAJ – Pardubický kraj i v letošním roce rozšiřuje krajský seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury a nositelů tradic lidových řemesel. Letos nebyl nominován žádný udržovaný zvyk, však také pandemie veškeré dění v městech a obcích zastavila. Radní ale schválili dva nové Nositele tradic lidových řemesel.
„Jsou to řezbář Štefan Hrudka z Mladkova – Vlčkovic a známý pardubický perníkář Pavel Janoš," prozradil náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek. „Spolu s odborníky v oblasti lidové kultury chceme tak vyjádřit veřejné uznání těm, kdo se snaží udržet znalosti a dovednosti nutné pro provozování tradičních rukodělných technologií, účinně a kvalifikovaně je prezentovat a případně je předat dalším generacím," dodal o smyslu ocenění Línek.
Od oprav betlémů k vlastní tvorbě
Pan Štefan Hrudka se většinu svého života věnuje řezbářství. Ve své zálibě se zdokonalil natolik, že kromě řezbářství provádí i restaurátorské práce. Jeho specializací se staly opravy tzv.králických betlémů, které nakonec ovlivnily i jeho vlastní tvorbu v oblasti betlémářství. Své zkušenosti předává zájemcům o tuto oblast přímo ve své dílně nebo prostřednictvím workshopů. Také vymyslel a realizoval tzv. Řezbářskou školičku, díky níž mohou zájemci proniknout do tajů betlémářství. Komise oceňuje přístup pana Hrudky v oblasti restaurování a jeho dovednost i znalosti v širokém spektru tzv. řezbářství.
Těsto musí být odleželé
Pan Pavel Janoš pokračuje v rodinné tradici, je již třetí generací věnující se cukrářství a perníkářství. Vyrábí perníky podle rodinného receptu, který vznikl před sto lety. Členové komise oceňují dodržování tradičních výrobních postupů – především odležení těsta, často i několik let. Pan Janoš si zakládá i na způsobu malování motivů na některé druhy perníků. Tuto dovednost převzal od svého otce a dále ji rozvedl. Rovněž vyrábí speciální druhy perníku, které vymyslel – například Perníkové janošky. Zároveň připravuje tradiční druhy, jako jsou figurální motivy, srdce nebo perník na strouhání.
Komise v jeho případě ocenila pokračování rodinné tradice a především dodržení postupů původních mistrů celetníků nebo cáletníků při přípravě těsta (dlouhé odležení), které se blíží výrobě perníku tlačeného do forem. V tomto směru se výrobky z dílny Pavla Janoše významně odlišují od produkce ostatních perníkářů a také od rozšířené tzv. domácké výroby vykrajovaných perníčků.
Zdroj a foto: Pardubický kraj
