Divotvorný hrnec kouzlil i ve Východočeském divadle během Pardubického hudebního jara…
Pardubice – „Jen kdyby lidi nedělali pořád stejné a staré chyby a zvykli si, že jeden druhého vždy šidí, bylo by na světě o tolik míň hádání! Jenže ti lidi by nebyli lidi, kdyby neměli chyby a ti, kteří by tu bez chyby zbyli, na co by tu vlastně byli a k čemu by tu vlastně žili bez chybování?"
Slavný citát jedné z nejvýraznějších osobností tuzemského kumštu Jana Wericha se stal hlavním motivem představení libereckého Divadla F. X. Šaldy Divotvorný hrnec. To bylo k vidění ve Východočeském divadle v Pardubicích. Známý pohádkový muzikál nejen o hledání toho pravého štěstí byl součástí festivalu Pardubické hudební jaro, který byl kvůli koronavirové pandemii přesunut z tradičního termínu na podzim.
Jeden z vrcholů letošního ročníku festivalu
„Šlo o jeden z vrcholů letošního ročníku festivalu," konstatoval umělecký ředitel a dramaturg Pardubického hudebního jara Josef Krečmer na adresu titulu, jenž je poslední společnou hrou Jiřího Voskovce a Jana Wericha.
Oba pánové se inspirovali původní verzí broadwayského muzikálu Finian's Rainbow. Ta je zaujala natolik, že se rozhodli ji přivést na tuzemská jeviště, ovšem s českými reáliemi. Tímto počinem tak byla odstartována slavná muzikálová éra v tehdejším Československu.
Vydařená inscenace nabídla mimořádný zážitek
Sílu tento příběh o putování Josefa Maršálka, jeho dcery Káči a vodníka Čochtana za Velkou louží má dodnes a liberecká inscenace v režii Oldřicha Kříže toho byla jasným důkazem. Skvělé herecké i pěvecké výkony, efektní taneční čísla s výrazným rukopisem choreografky Petry Parvoničové, výtečná živá muzika, působivé sbory a také poctivá scéna Jana Kříže a stylové kostýmy Romana Šolce. Díky tomu všemu si návštěvníci Pardubického hudebního jara odnesli z Východočeského divadla další mimořádný zážitek.
Autor: Tomáš Dvořák