Domy na Příhrádku jsou stavebně hotové, čeká je ještě jeden nátěr…
Pardubice – Malé trojúhelníkovité náměstí s historickou kašnou, které tvoří spojku mezi Pernštýnskou ulicí a pardubickým zámkem, tedy takzvaný Příhrádek, už zase svítí novotou. Pardubický kraj zde dokončil stavební obnovu tří zchátralých domů pro Krajskou knihovnu v Pardubicích. V současné době tady stavbaři dodělávají poslední drobnosti, domy musí vyschnout a zanedlouho začne jejich vnitřní vybavování. U příležitosti kontrolního dne pozval 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek na prohlídku stavby i zástupce médií.
„Příhrádku říkáme srdce zlatého trojúhelníku. Když jsme seděli s pány architekty Lábusem, Pleskotem a Všetečkou nad plány umístění krajských budov v Pardubicích, uvědomili jsme si, že mezi Pernštýnským náměstím, kde máme knihovnu, zámkem s muzeem a Winternitzovými mlýny s galerií vzniká takový zlatý trojúhelník, který bude významným táhlem pro návštěvníky. A Příhrádek je právě v jeho srdci," říká Roman Línek.
Dva hlavní problémy, které museli stavbaři při rekonstrukci Příhrádku řešit, byly ohrožená statika a velká vzlínající vlhkost „Domy z 16. století jsou tu postaveny na dřevěných pilotách, které v zemi samozřejmě zůstaly, jen jsou zpevněné takzvanými mikropilotami. Injektáž zpevnila i zdi a klenby. Vlhkost pak pomohly odstranit nové výsypy v základech, venkovní izolace a také systém elektroosmózy, který prochází celým přízemím domů. Nechybí také různé odvětrávací desky a částečně i sanační omítky. Celkové vysychání stavby se ale odhaduje až na dva roky," konstatuje Línek.
Repasování nebo přesné kopie
Celou stavbu bedlivě sledovali památkáři. Všechny historické prvky, které bylo možné rekonstruovat či repasovat, v domech zůstaly, u zbytku se vyráběly co nejpřesnější kopie. „Zůstala tu většina historických střešních trámů, ale bobrovky na střeše jsou samozřejmě nové. Na střeše domu čp. 8 směrem na západ jsou obnovená takzvaná volská oka, tedy historická střešní okna. Přibližně 40 procent oken a dveří bylo repasováno, ostatní jsou pak přesné kopie. Kováři vyrobili podle původního kování i stejné systémy tyčového zavírání oken. Některé exponované dřevěné prvky jsou vytvořeny zcela nově – například terasa směrem k zámku, na kterou byl použit trvanlivý teak, nebo replika dřevěné verandy na téže straně, která je z borovicového dřeva," vysvětluje Línek.
Prostor dostali archeologové i restaurátoři
Podle zatím průběžných zpráv archeologů a restaurátorů se zde našla řada pozůstatků domácího vybavení, černá kuchyně a také dvě skrytá schodiště. Archeologové považují obecně za nejpřínosnější nálezy vrstev pocházejících až ze 14. století, které dokládají využívání tohoto místa i v dobách dávno před příchodem Pernštejnů. Hodnotné jsou i nálezy zlomků kamnových kachlů s husitskou tématikou. Nejzajímavější nálezy z mladšího období tvoří kolekce čtyř dobře zachovalých bot ze 17. a 18. stoletím nalezených v různých místech půdních prostor. Kuriózním nálezem je malá sbírka perokreseb, zřejmě karikatur, doplněných krátkým milostným veršem ze 17. století.
Restaurátoři odkrývali na zdech v domech čp. 7 a 6 až deset vrstev na vnitřních omítkách. Objevili zde fragmenty původních renesančních, barokních i klasicistních maleb, které zadokumentovali. Na několika místech, v bývalé soudní světnici, v soudní síni a alkovně, budou prezentovány původní renesanční omítky a stavební prvky, na dalších místech ale byly opět zakryty.
Okrová, cihlově červená a šmolková
Pardubičtí občané pamatují, že před rekonstrukcí měly domy poměrně výrazné barvy, nyní působí měkčeji. „Ve spolupráci s památkáři usilujeme o to, aby se barvy co nejvíce přiblížily těm původním, které byly nalezeny v historických vrstvách. Tyto barvy byly dané tehdejšími technologiemi. Proto současné nátěry napodobují dobovou barevnost, ale s pomocí nových technologií by měly být odolnější a trvanlivější. Omítky směrem k zámku dostanou na jaře ještě jeden nátěr," upřesnil Roman Línek.
Moderní technologie a vybavení
Dávní obyvatelé Příhrádku by se asi divili té spoustě trubek a kabelů, které nyní v domech ústí. Stavitelům se podařilo navázat na rekonstrukci kanalizace celé oblasti, zároveň sem byl přiveden i optický kabel pro internet a další technologie. Samozřejmostí je nový systém vytápění v podlaze, klimatizace, nová sociální zařízení a protipožární a zabezpečovací systém.
Pro milovníky literatury, grafiky, hudby i vědy
A co všechno zájemci v rekonstruovaných domech po jejich vybavení najdou? „Když půjdete od Pernštýnského náměstí, tak hned za vstupní branou do Příhrádku bude umístěn grafický ateliér, jehož součástí bude i tiskařský lis z Vokolkovy tiskárny. V tomto domě bude i veřejně přístupná čítárna s krásnou terasou," představuje budoucí vizi ředitelka Krajské knihovny v Pardubicích Radomíra Kodetová. „V prostředním domě bude hudební oddělení s doprovodnými aktivitami, ale také herna deskových her a badatelna zaměřená na kosmonautiku a astronomii. Věž bude patřit literárním tradicím, rodu Vokolkových a bude zde umístěn také malý edukační sál," dodává ředitelka.
Příhrádek už letos znovu ožije
Pardubický kraj získal léta nevyužívané budovy na Příhrádku převodem od státu v únoru 2016. Rozhodl se je využít pro potřeby Krajské knihovny. „V následujícím roce se zrodil projekt, který měl šanci uspět ve výzvách evropských fondů. Samotná stavba za celkem 39 milionů korun začala v roce 2017 a skončila v závěru loňského roku. Nyní se zde připravuje vnitřní vybavení za přibližně 14 milionů korun. Projekt získal dotaci z Evropské unie, která tvoří 85 procent nákladů. Před dvěma lety jsme si takzvaným Vokolkovským jarem připomenuli významnou pardubickou rodinu, kterou komunisté v 50. letech minulého století připravili nejen o komerční a uměleckou tiskárnu, ale také o možnosti uplatnění jejich tří literárně a výtvarně nadaných synů. Věřím, že Knihovní centrum U Vokolků, které bychom chtěli v polovině roku předat veřejnosti, bude také důstojnou vzpomínkou na tento vskutku renesanční rod," dodal Roman Línek.
Zdroj a foto: Pardubický kraj
