Gočárova galerie v Automatických mlýnech
Pardubice – V areálu bývalých Automatických mlýnů v Pardubicích se rodí nový kulturní a společenský ostrov města. Jeho vlajkovou lodí bude krajská galerie umístěná do národní kulturní památky, hlavní budovy mlýnů, navržené architektem Josefem Gočárem. Do nového sídla by se měla galerie přestěhovat už pod novým názvem a s novou vizuální identitou, jako Gočárova galerie.
„Změnu názvu doporučila v pondělí Rada Pardubického kraje a dříve i výbor zastupitelstva kraje pro kulturu. Následně ji ještě projedná dubnové zastupitelstvo. Měla by platit od ledna 2023, ale abychom mohli zadat výběrové řízení na novou vizuální identitu krajské galerie, musíme mít jasný název už nyní," vysvětlil náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.
Ten stál v roce 2017 u zrodu myšlenky zakoupit pro galerii budovu bývalých mlýnů od manželů Smetanových. Rekonstrukce začala v polovině roku 2020 a letos by měla být hotová. Následovat budou práce v interiérech a v polovině roku 2023 do galerie zavítají první návštěvníci.
„Uvědomili jsme si, že tak velká změna přináší galerii po 70 letech činnosti i možnost nového nadechnutí. Generačně se vyměnilo vedení galerie a přichází i možnost nové vizuální tváře této instituce. Galerie bude sídlit ve stavbě, která nese výrazný rukopis Josefa Gočára, slavného architekta, rodáka z nedalekého Semína, který strávil mládí v Pardubicích a zde také našel svou manželku. Po domluvě s rodinou potomků Josefa Gočára jsme se rozhodli pro název Gočárova galerie," sdělil Roman Línek.
Sedmdesátiny pro VČG, rozjezd pro Gočárovu galerii
Dne 31. prosince 2022 oslaví Východočeská galerie v Pardubicích 70. výročí své existence a jako narozeninový dárek získá nové sídlo a od 1. ledna 2023 s ním spojený nový název – Gočárova galerie. „Plánované změny s sebou nesou pro galerii nové výzvy a náročné úkoly. Jedním z hlavních úkolů, které bude galerie v této souvislosti řešit, je změna vizuálního stylu," uvedla ředitelka galerie Klára Zářecká a pokračovala: „Ten by měl být soutěžen s podporou profesionálů – prostřednictvím Czechdesignu. Nezůstane však jen u této proměny. Velkou výzvou je příprava a následná realizace nového výstavního konceptu nejen pro budovu Automatických mlýnů ale i prostory domu U Jonáše." Ruku v ruce s novými výstavami dojde na přípravu nové nabídky edukačních aktivit. Zásadním a logisticky náročným úkolem bude vlastní přestěhování galerie. V první řadě dojde na stěhování sbírek galerie do nových depozitářů a přesun čeká i galerijní knihovnu, která by měla v budoucnosti sloužit nejen odborným zaměstnancům galerie, ale nově i zájemcům o výtvarné umění z řad široké veřejnosti. Jako poslední by měli budovu na Zámku opustit zaměstnanci galerie.
Kraj má podporu rodiny Josefa Gočára
Roman Línek před časem oslovil paní Lucii Gočárovou, vnučku slavného architekta a pozval ji do Pardubic. Ta mezitím předala veškeré kompetence své vnučce Marii Fiřtové, která je shodou okolností vystudovanou historičkou umění. Na pozvání kraje do Pardubic už několikrát přijela a stavba galerie ve mlýnech ji nadchla. „I díky ní jsme získali exkluzivní podporu žijících členů Gočárovy rodiny a souhlas s využitím jména jejich slavného předka v názvu galerie. Shodou okolností ale vznikla i další spolupráce. Marie Fiřtová je totiž spolu se Simonou Binko také řešitelkou mezinárodního projektu o spolupráci umělců a podnikatelů, který autorky demonstrují na příkladu Josefa Gočára a uměnímilovného koželužského továrníka z Krucemburku Josefa Binka. Výstavu na toto téma představí od 25. dubna ve Východočeském muzeu na zámku v Pardubicích," prozradil Línek.
Vrátí se na zámek, kde si našel manželku
„Bude to velmi symbolické, protože Binko i Gočár se oženili se sestrami Chladovými, dcerami sládka zámeckého pivovaru v Pardubicích. A tak je vlastně vrátíme na pro ně dobře známá místa. Návštěvníci se kromě uměleckých exponátů z oblasti architektury, uměleckého řemesla a designu mohou těšit na interaktivní zábavu v podobě tvořivé dílny. K vidění tu budou i zcela neznámé intimní předměty z rodinných archivů a množství umělecky vynikajících fotografií od amatérských fotografů Josefa a Dušana Binkových, ilustrujících život na počátku století i v době první světové války," informovala Marie Fiřtová. Další podrobnosti o výstavě bude prezentovat Východočeské muzeum.
Gočárova galerie, Automatické mlýny č. p. 1, Pardubice
Cesta za architektem Josem Gočárem tak začne letos v Pardubicích na zámku, bude pokračovat do mlýnů a zhmotní se v příštím roce do nově otevřené Gočárovy galerie. „V současné době jednáme s městem Pardubice o nových adresách a popisných číslech v Automatických mlýnech. Rádi bychom, aby Gočárova galerie, která bude sídlit v nejstarší budově mlýnského reálu, měla adresu Automatické mlýny, č. p. 1, Pardubice," sdělil na závěr náměstek hejtmana Roman Línek.
Příloha: Josef Gočár a krajská galerie
Galerie bude sídlit ve stavbě, kterou ve svém raném období (1909-25) vytvořil mladý architekt Josef Gočár. Dokonce se k ní musel ještě dvakrát vrátit – po požáru a s novou přístavbou. Tehdy budova připomínala některým pozorovatelům Ištařinu bránu z Babylonu a s ornamentálními vzorci světlých a tmavých cihel působila jako romantický hrad.
Nyní vymění nový uživatel mlynářské stroje za umělecká díla. Přesto zůstane připomínka tehdejšího inventáře a určitý genius loci technického chrámu, který sloužil sto let svému účelu, zachován.
Název Gočárova galerie vzdá hold umělci, který byl v roce 2000 vybrán v anketě za největší osobnost české architektury 20. století.
Byl profesorem a několik let rektorem Akademie výtvarných umění a předsedou výtvarného spolku Mánes. Kromě architektury se věnoval také navrhování nábytku. Významné stavby zanechal po celém tehdejším Československu (včetně třeba pošty v Užhorodu), slavná jsou jeho díla v Praze (Dům u Černé matky Boží, kostel sv. Václava ve Vršovicích a další), výrazně urbanisticky a architektonicky ovlivnil tvář Hradce Králové a jeho výrazná díla najdeme i v Pardubicích a Lázních Bohdaneč.
Co má společného s Pardubickým krajem?
– narodil se v pivovaru v Semíně u Přelouče
– od 11 let žil v Lázních Bohdaneč
– na nižší reálku chodil v Pardubicích
– v Pardubicích si našel budoucí manželku
– Je autorem významných staveb v Pardubicích (Automatické mlýny, Hotel Grand, Anglobanka), v Bohdanči (kubistický lázeňský pavilon, lázeňské a úřednické domy na náměstí, budova jezdeckých kasáren, vodárenská věž, vilka pro sestru) nebo památníku bratranců Veverkových v Rybitví.
Gočár ve svých válečných dopisech píše, že se opravdu "doma" cítí v Semíně na Pardubicku, nikoliv v Praze. Reagoval na dopis své ženy, která zase tesknila po Pardubicích. Pardubice byly častým výletním místem Gočárových – Marie zde koneckonců měla pohřbenou rodinu.
Autor: PhDr. Zuzana Nováková – oddělení komunikace / Pardubický kraj
Zdroj a foto:Pardubický kraj
