„Ježíškovi už nepíšu. A důvěra v sněhuláka jako kapelního důvěrníka roste," říká frontman Mig 21 Jiří Macháček
Pardubice – Populární taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 – Smíchova Mig 21 se v pátek večer objevila v pardubickém ABC klubu. Před koncertem, který byl součástí turné Podzim 2022 Tour, si její frontman JIŘÍ MACHÁČEK našel čas na exkluzivní rozhovor pro Pardubice Živě.
Pardubický ABC klub rozhodně nebyl vaší novou koncertní zastávkou, vystupujete tu poměrně často. Říká se, že se sem vracíte hlavně proto, že členové kapely se zde učí abecedu, hlavně její úplný začátek. Co je na tom pravdy a jak to teď vypadá? Umí už všichni členové kapely Mig 21 celou abecedu?
Jsou tam mezery pořád. A musím říct, že i já… lastně…
…Přemýšlíte, jak ta abeceda je?
Že i já lastně… Mám problémy s písmenem v.
Uměli jste v kapele někdy v historii abecedu celou nebo se to ještě nikdy nepovedlo?
Celou ne. Abeceda je strašně složitá. A těch písmen je moc. Ale od toho tady máme ABC klub. Jenže my tady vždycky začínáme od začátku. To nás mate. A když máme světlejší léta a světlejší dny, tak se dostaneme třeba až za písmeno P. Ale pak musíme vyrazit zase někam jinam, kdy kluby začínají na nějaké písmenko z druhé půlky abecedy.
A pro vás jako pro textaře to není problém, když neumíte celou abecedu?
ABC je prostě dobré na začátek, jde o to nějak rozmluvit ta první písmena.
Vaše aktuální turné se jmenuje Podzim 2022 tour.
Vážně?
Ano. Máte to na plakátech i vstupenkách.
Aha.
Jak dlouho vám trvalo takovýto originální název vymyslet?
Podzim 2022 tour, Podzim 2023 tour, Podzim 2024 tour, Podzim 2025 tour, na to už se prostě připravte, pokud nás náhodou nenapadne něco jiného. Ale moc nevěřím tomu, že bychom vymysleli něco, co by stálo za to, že bychom se přestali držet konzervativních postupů. Spíš si myslím, že se tyto názvy nezmění.
A plánujete, že označení Podzim tour budete užívat pouze na podzim?
Právě, že ne. Ono se to turné přetahuje do jara. My se rozjedeme na podzim. Ale neobjedeme všechny destinace, to znamená, že podzim se dohrává na jaře a tam se zas turné jmenuje Jaro tour, ale má to vždycky o číslovku víc v letopočtu.
To je hodně originální, bych řekl…
Tak to bych zase já neřekl. Ale odpovídá to našemu celkovému inteligenčnímu kvocientu.
Blíží se Vánoce. Už jste si psal Ježíškovi?
Já už Ježíškovi nepíšu.
A proč ne?
Zaprvé mám problémy s abecedou. Na to on je háklivý. A zadruhé předpokládám, že Ježíšek nepotřebuje psanou zprávu a tuší mnohem líp než já, co potřebuju. Když usoudí, že mi to má nadělit, tak mi to nadělí. Já to nechávám absolutně na něm a kolikrát bývám překvapený. Tuhle jsem chtěl třeba ponožky a dostal jsem je. Aniž bych mu psal!
Kdy jste naposledy pozorovali v kapele okamžik, který se podobal rozzářeným dětským očím u vánočního stromečku?
My jsme se zatím v kapele kolem vánočního stromku ještě nikdy nesešli. V té době si od sebe nadělíme odpočinek, ale to neznamená, že bychom přišli o rozzářené dětské pohledy. Hned, jak se uvidíme po Vánocích, tak pookřejeme a oči se nám rozzáří vždycky, když zjistíme, že ti ostatní ještě stále nějakým způsobem dýchají, žijí, že přežili tu sváteční atmosféru v těch svých biologických rodinách.
Tu vánoční pohodu a klid?
Ano. A jakmile se opět sejdeme na svých místech, tak cítíme, že máme zase jeden krásný rok za sebou.
Vaše klasická vánoční výzdoba je oblíbená diskokoule. Předpokládám, že tradičně nebude chybět ani letos…
Diskokoule, ta už se stává nejen součástí vánoční výzdoby, ale je de facto takovým fetišem…
Pojďme říct raději symbolem…
Dobře, fetišsymbolem, bez kterého někteří naši členové už nejsou schopni vykonat ani základní potřeby, a to jak ty, tak ony.
Jak bude vypadat vaše letošní zima?
Nemáme křišťálovou kouli, máme diskokouli…
A ta vám to neřekla?
Ne. Snažili jsme zjistit budoucnost z naší diskokoule, ale ta nám neodpověděla.
Omlouvám se, že odbíhám od původní otázky…
To jsem si ani nevšiml.
…Ale jak jste to zkoušeli?
Stejně tak, jak jsme to dělali vždycky s křišťálovou koulí, snažili jsme se ptát, zírali jsme několik hodin do křišťálové koule a věřili, že něco uzříme. Pak jsme to zkusili s diskokoulí a výsledek byl úplně stejný. Nevíme o budoucnosti prakticky vůbec nic!
Ale zjevně vám to nevadí… Možná je to lepší, ne?
No, stoprocentně je to lepší! Proboha, ještě tak vědět, co budu dělat za 10 vteřin! Toho se obávám… Tedy ne toho, co budu dělat, ale že bych to věděl.
V den pardubického koncertu začal padat sníh, a tak už pomalu nastává čas na stavění sněhuláků. Díky vaší skladbě Svěřím se ti, sněhuláku je o vás známo, že je nejen rádi stavíte, ale že se jim také svěřujete, zkrátka, že sněhulák je váš kapelní důvěrník.
Ano, sněhulák je v podstatě náš kapelní důvěrník. Není možné být členem skupiny Mig 21 a svěřovat se někomu jinému. Nebo, nedej sněhuláku, dokonce prosit o jakési rozhřešení. Každý si může vybrat na sněhulákovi určitou část, mrkev, hrnec nebo kouli.
Jaká je vaše oblíbená část sněhuláka?
Já se většinou svěřuji mrkvi.
Proč?
Protože mi připomíná mikrofon. Jinak v tom nehledejte žádné jiné symboly.
Takže se kapela svěřuje pravidelně?
Je to už stará tradice, která vychází z toho, že máme ověřeno, že co bylo sněhuláku svěřeno, nebylo zatím nikdy prozrazeno. A důvěra v sněhuláka jako kapelního důvěrníka roste.
A jak to děláte v době, kdy sněhulák není?
V době, kdy sněhulák není, tak se prostě nesvěřujeme. Necháváme si věci pro sebe a těšíme se, že se budeme moct svěřit, až napadne sníh.
Takže teď možná nastává ta správná chvíle?
Já si myslím, že den pardubického koncertu byl ten první, kdy už je nakročeno ke svěřování.
A jaká je kapelní představa zimních radovánek?
To je téma na celý rozhovor. Nechal bych si ho na jaro…
Autor: Tomáš Dvořák – Pardubice ŽIVĚ
Foto: Facebook Mig 21
