„Jsem rád, že moje komedie v Pardubicích diváky baví," říká režisér Robert Bellan

Pardubice – Východočeské divadlo v Pardubicích má nově na repertoáru komedii nehranějšího současného českého dramatika Tomáše Dianišky Atomová kočička. Text upravil a na velké jeviště Městského divadla převedl režisér ROBERT BELLAN. Ten je podepsán pod celou řadou pardubických diváckých hitů, jako jsou inscenace Normální debil 1 a 2 nebo Velká bankovní loupež.

Jaké máte dojmy z pardubické premiéry Atomové kočičky?

Premiéru hodnotím kladně. Z mého hlediska režiséra herci udělali všechno, co měli. Až na nějaké drobnosti klapaly všechny složky představení. Já jsem byl spokojený. Nezávisle na reakcích diváků. A to, že se publikum bavilo, je velmi příjemný bonus.

Zároveň se vám dostalo pochvaly od autora Atomové kočičky Tomáše Dianišky. Ten se vyjádřil, že některé věci ve vašem podání vyznívají lépe než v jeho původní liberecké inscenaci, kterou si sám režíroval.

To je pro mě velká pochvala. Tomáše Dianišku jako autora respektuji. Myslím, že je to jeden z našich nejlepších současných autorů. Pokud se mi podařilo jeho text posunout ještě někam dál, tak jsem za to rád. Těší mě, když ocenil, že moje humorismy s těmi jeho souzněly.

Proč jste si vybral Atomovou kočičku?

Znám všechny hry Tomáše Dianišky. Viděl jsem je. Kromě jediné výjimky by mě nenapadlo je režírovat, protože mi přišly, že jsou kongeniálně udělané. Jen u Atomové kočičky jsem měl pocit, že má určité rezervy. Ty mě inspirovaly k tomu, že jsem si řekl, že by poskytovala možnost hrát ji ještě nějak jinak.

V čem vás Atomová kočička zaujala?

S Tomášem Dianiškou máme společný humor. Baví nás sci-fi, návraty do minulosti. Přišlo mi lákavé hrát o tom, jak by lidé z minulosti reagovali na ty ze současnosti. 

V Pardubicích jste i mezi diváky oblíbeným tvůrcem. Už v šatně před premiérou Atomové kočičky jsem zaslechl: „To by mohlo být dobré, režisérem je Robert Bellan a ten má moc pěkné komedie".

To je hezká reakce. Je fakt, že moje komedie mají v Pardubicích poměrně vysokou životnost. Aktuálně tady mám nejvíc her na repertoáru. Celkem čtyři. Jde o představení Normální debil 1 a 2, Velkou bankovní loupež a teď Atomovou kočičku. Jsem rád, že mezi lidmi rezonují. Vždycky dělám hry tak, aby mě to bavilo. A potom doufám, že to bude bavit i diváky. A to se ve Východočeském divadle zatím daří. 

Jaký je váš recept?

Snažím se lidem předkládat humor, který je snad trošku inteligentní a dokáže pobavit jak atomového vědce, tak i inženýra nebo prodavačku. Rovněž v Atomové kočičce je řada odkazů, které třeba nepochopí úplně všichni. Některým budou rozumět jedni, jiným zase druzí. A pokud se to hezky poskládá, může to fungovat. Jsou to takové třešničky na dortu. Je fajn, když si jich diváci všimnou, ale když se to někomu nespojí, tak to nevadí a na celkový příběh to nemá vliv. 

Pomáhá vám při práci i to, že už jste v Pardubicích téměř jako doma a že znáte místní publikum?

Ani ne. Publikum je pro mě všude stejné. Rozhodně ale pomáhá to, že v Pardubicích mám možnost pracovat s týmem, s kterým na sebe slyšíme. To je moc příjemné.

Autor: Tomáš Dvořák – Pardubice ŽIVĚ
Foto: Petr Šedivý / Východočeské divadlo Pardubice