Kde se Vilém z Pernštejna potkává s Josefem Gočárem…
Semín – Nedaleko od Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem by mělo vzniknout zajímavé turistické zázemí, které v této části kraje, zvláště pro návštěvníky nové památky UNESCO, výrazně chybí. Navíc má celé místo zajímavé historické kořeny a souvislosti.
„Když se teď zabývám na jedné straně řeky Chrudimky v Pardubicích návratem Pernštejnů na Zámek Pardubice a na druhé straně řeky obnovou budovy automatických mlýnů navržených architektem Josefem Gočárem, netušil jsem, že existuje v našem kraji místo, které tyto dvě osobnosti přímo spojuje," konstatoval náměstek hejtmana Roman Línek v Semíně. Přijel se podívat, jak byly využity dotace Pardubického kraje v oblasti památek a cestovního ruchu a jaké jsou další plány investorů. Ty mu představil předseda spolku Gočárův Semín Leoš Kvapil.
Tvrz, zámeček a pivovar
To místo má zvláštní atmosféru, silnou energii. Vedlejší vyvýšeninu, do které je areál zakomponovaný, tvoří písečné duny, takzvané Semínské přesypy, s unikátní florou a faunou. Minimálně od 14. století je tu doložená existence středověké tvrze. V roce 1497 koupil celou okolní oblast za 300 kop českých grošů Vilém z Pernštejna. Pokračoval tak v budování rozsáhlého panství s bohatou hospodářskou činností. Výstavbě do té doby nevídané soustavy chovných rybníků měla sloužit Velká strúha, nyní známá jako Opatovický kanál, kterou dal Vilém zbudovat mezi Opatovicemi a Semínem. Mimo jiné dodávala energii i mnoha mlýnům, pilám a hamrům. V Semíně vyrostl na místě bývalé tvrze renesanční zámeček, který sloužil jako ubytování pro úředníky a kanceláře správy západní části perštejnského panství. V okolí se zřejmě konaly i hony. V sousedních Kladrubech začal Jaroslav z Pernštejna i s chovem koní, ale kvůli finančním problémům prodal v roce 1560 celé panství císaři Ferdinandovi I.
V dalších letech vyrostlo zámecké sídlo přímo v Kladrubech nad Labem a ze semínského zámečku se stal vrchnostenský dvůr, ke kterému byl v roce 1691 přistavěn pivovar. Ten tu působil dlouhých 235 let, až do roku 1926. V něm se také v roce 1880 narodil Josef Gočár, syn místního sládka, a později jeden z našich nejznámějších moderních architektů.
Ruinu zachraňují pivovarníci
„Oceňuji smělé plány investorů ze spolku Gočárův Semín. Nezalekli se ani naprosto zchátralého stavu většiny objektů a vyrovnávají se i se všemi požadavky památkářů a ochránců přírody. Pokud se vše podaří podle plánů, bude to v našem kraji skutečný klenot. Trochu to připomíná Tvrz Orlice, kde se spojuje renesanční historie s turistickým byznysem. V tomto případě tu ale bude mnohem větší muzejní a výstavní část," řekl Roman Línek.
Spolek tvoří investoři v pivovarnictví, proto není divu, že je jejich pozornost zaměřena především tímto směrem, ale velkou část půdních prostor chtějí věnovat i tvorbě slavného rodáka, Josefa Gočára. „Jednáme o tom, že Semín bude výchozím bodem pro připravovanou gočárovskou stezku směrem na Lázně Bohdaneč, Hradec Králové a Pardubice. Samotnou expozici pro nás připravuje architekt Zdeněk Lukeš, který je odborníkem na tuto problematiku a nedávno vydal spolu s dalšími spolupracovníky rozsáhlou monografii Josefa Gočára," konstatoval Leoš Kvapil.
Expozice předindustriální sladovny a pivovaru už příští rok
Vypadá to, že právě v Semíně je v tomto areálu pravý ráj pro milovníky starých technologií, které ještě nebyly závislé na elektrické energii. Dochovalo se tu zřejmě nejstarší zařízení na dosoušení sladu, takzvaný hvozdový valach přibližně z poloviny 19. století. Podobný, který je v restauraci U Fleků, je pravděpodobně mladší. Také díky tomu byl pivovar v roce 2003 vyhlášen kulturní památkou. „Finišujeme práce na zpřístupnění této historické části pivovarnických technologií a chtěli bychom je otevřít veřejnosti už na začátku turistické sezóny v roce 2021," dodal Kvapil při prohlídce unikátních prostor.
Odkaz Viléma i Josefa Gočára nezmizí
V plánech spolku je do budoucna také provoz minipivovaru, otevření restaurace s názvem Šenk U Viléma, ubytovací kapacity v různých kategoriích, pivní lázně a wellness centrum. Rekonstrukční práce by měly začít v příštím roce a s plným provozem počítají investoři do čtyř let.
„Díky dotacím Pardubického kraje na památky byla zatím opravena věžička zámečku, do které by se měl vrátit původní zvon, a také část historických pivovarnických zařízení. Další dotace na cestovní ruch pak podpořila restaurování prostor pro pivovarnickou expozici," upřesnil Roman Línek. Majitelé jednají také o možnosti zapojení takzvaných Norských fondů.
Zdroj a foto: Pardubický kraj