„Kdyby nebyli hajzlové, nebyli by ani slušný lidi!"

29/11/201717/10/2019

„Kdyby nebyli hajzlové, nebyli by ani slušný lidi," říká ve hře Divadelní společnosti DuEt Cravate Club Miroslav Etzler jako architekt Adrian. Ten pracuje v jedné kanceláři s dalším „kravaťákem" Bernardem, který je úplně z jiného těsta. Zatímco Adrian je spíše rebelem, jenž jen jednou měsíčně potřebuje ukotvit, a to na večeři v pánském klubu Ježků, Bernard je v podání Martina Pechláta učebnicovým příkladem hlavy spokojené konvenční rodiny, kterou mu každý na první pohled závidí. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, zvlášť u člověka se čtyřicítkou na krku. Oba společníci nejprve slaví úspěšný obchod, jenže zdánlivou idylku zhatí oznámení Adriana, že nepřijde na oslavu 40. narozenin Bernarda…

Co všechno je člověk schopen udělat kvůli jedné kravatě a v podstatě banální večeři v klubu Ježků? Z relativně rutinní konverzace dvou obyčejných lidí pracujících v jedné kanceláři se postupně stává drama, při němž jde dokonce o holý život!

Najednou se hazarduje se zdánlivě neotřesitelnými jistotami, které se však klidně mohou sesypat jako domeček z karet. Je manželství Bernarda tak pevné? Je přátelství obou pánů až za hrob? „Naše přátelství nikdy nebylo tak silné, jako když jsem si myslel, že jseš mrtvej," argumentuje Bernard poté, co svého společníka málem udusí „ježkovskou" kravatou.

Mistrně napsaná komedie, jejímž autorem je Fabrice Roger-Lacan, je založena především na výborných hereckých výkonech Miroslava Etzlera a Martina Pechláta. A také na přesném režijním vedení Zdeňka Duška, který si čtvrteční pardubickou reprízu nenechal ujít. Do Pardubic určitě jezdí rád. Vždyť s Východočeským divadlem v minulosti několikrát spolupracoval – například na inscenacích Z postele do postele, Lháři, Richard III., Černá komedie, Racek či Úžasná svatba.

Také on byl svědkem dvouhodinového hereckého koncertu, který publikum výborně bavil. A mnohdy také pořádně mrazil…