Kousek po kousku – i letos pokračuje oprava hradební zdi Zámku Pardubice…
Pardubice – Čtvrtým úsekem pokračuje letos obnova hradební zdi Zámku Pardubice. Východočeské muzeum, které zámek v majetku Pardubického kraje spravuje, navazuje na opravy v minulých letech. Obnova je možná díky spolupráci města Pardubice a Pardubického kraje.
„Opravy hradebních zdí řešil už Vilém z Pernštejna. Výstavba jej stála velké prostředky a hradby erodovaly již za jeho života. Dokonce máme písemné zmínky, ve kterých zmiňuje, že město by mělo hradby udržovat, a že pokud tomu tak nebude, nařídí měšťanům na údržbu přispívat," připomněl historii unikátního opevnění ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. Svým rozsahem a zachováním jsou valy pardubického zámku jediným dokladem přechodové fáze fortifikace mezi gotikou a renesancí v celé střední Evropě.
V minulých třech letech Východočeské muzeum opravilo 310 metrů zdi od Labské brány podél lipové aleje. Letos se podaří obnovit další 101 metr. „Cena opravy na roky 2018 až 2020 byla vysoutěžena za tři a půl milionu korun včetně DPH, Pardubický kraj jako vlastník předpokládá letošní podíl ve výši 200 tisíc korun, zbytek zaplatí dotace Ministerstva kultury," vysvětlil 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Žadatelem o dotaci Ministerstva kultury z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je každoročně město Pardubice. Úzká spolupráce mezi Východočeským muzeem, městem Pardubice a odborem kultury, sportu a cestovního ruchu Pardubického kraje je podmínkou obdržení dotace," zdůraznil Roman Línek.
Omítku měly hradby od počátku
Hradební zeď Zámku Pardubice je 1335 metrů dlouhá a od svého vzniku byla chráněna omítkovou vrstvou. Eroze omítky i četné lokální statické problémy vedly vrchnost k četným opravám hradby – ať už udržovacím, kdy docházelo k doplňování odpadlých částí, nebo k přezdívání celých úseků zdiva od základu.
Na počátku tohoto tisíciletí bylo dotčenými institucemi a orgány památkové péče rozhodnuto o celkové obnově hradebního pásu, při které mělo dojít i ke scelení povrchů a barevnosti. Byla zvolena technologie omítání, která se v různých modifikacích uplatňuje dodnes.
V současnosti omítky trpí zemní vlhkostí, kterou nepříznivě ovlivňují rozdílné výškové úrovně terénu uvnitř a vně hradební zdi. Při opravě dělníci zcela odstraní stávající omítky a nátěry. Poté nanesou omítky, které odvádějí vodní páru obsaženou ve vzduchu a také vodu vázanou ve zdivu, takzvané kapilárně aktivní omítky, a nakonec vrchní vápenný nátěr. Díky použitým sanačním technologiím by opravy měly vydržet minimálně 15 let.
Hradební zeď tvoří ve spodní části převážně kamenné zdivo, v horní polovině na něj navazuje cihlová zeď, která vznikla v období barokních úprav zámku. Naposledy se hradby opravovaly v letech 2002 až 2010, předtím v letech 1930 až 1931.
Zdroj a foto: Východočeské muzeum v Pardubicích
