Kraj chce lépe ochránit archeologické nálezy

KRAJ – Zákonodárná iniciativa Pardubického kraje na lepší ochranu archeologických nálezů se stala součástí vládní novely Památkového zákona. Začátkem února prošla úspěšně prvním čtením v Parlamentu České republiky.

„Podstatou naší zákonodárné iniciativy je to, aby kraje mohly dohlížet na archeologické nálezy od jejich vyzvednutí, v průběhu zpracování, až do odevzdání muzeu. Ze zákona se jedná o majetek kraje, který ale nemůžeme v tříleté lhůtě během jeho odborného zpracování nijak zkontrolovat. A bohužel jsme s některými soukromými zpracovateli neměli úplně pozitivní zkušenosti. Proto vítám, že se věcná podstata našeho návrhu stala součástí vládní novely a máme naději na zlepšení situace," vysvětlil náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek.

Pardubický kraj je vůči nálezcům náhodných archeologických nálezů vstřícný. U významných nálezů jim poskytuje nad rámec zákona ještě odměnu samosprávy. Například v roce 2022 byl nálezce 189 stříbrných mincí z Bělečka odměněn 60tisícovým darem. V roce 2023 získal nálezce 7000 zlatých a stříbrných mincí z Vysoké u Jevíčka odměnu 560 tisíc korun a nálezce penězokazecké dílny z 15. století z hradu Strádov u Nasavrk odměnu 10 tisíc korun.

Na památky je letos alokováno více finančních prostředků

V loňském roce Pardubický kraj poskytl 121 dotací na obnovu kulturních památek v celkové výši 24,45 milionů korun a 35 dotací na obnovu objektů památkového charakteru v celkové výši 1,77 milionu korun. „V letošním roce je na tuto oblast určeno přibližně 30 milionů korun," uvedl Roman Línek, který Radě kraje předložil plnění krajské koncepce památkové péče.

Pardubický kraj revitalizuje i památky ve svém vlastnictví. Je to například dělostřelecká tvrz Bouda, hrad Rychmburk, Zámek Pardubice, Automatické mlýny, budova Krajské knihovny nebo Dům U Jonáše v Pardubicích. Na největší projekty byly využity dotace z evropských fondů.

Mimořádné dotace nebo pomoc se spolufinancováním z evropských fondů získali od Pardubického kraje v minulých letech i další vlastníci památek. Příkladem je Larischova vila Československé obce legionářské, hrad Cimburk Městečka Trnávky, bývalá Schindlerova továrna v Brněnci nadačního fondu Archa, nebo Poutní areál Hora Matky Boží u Králík královéhradecké diecéze a další.

Autor: PhDr. Zuzana Nováková
Foto: Tomáš Kubelka
Zdroj a foto: Pardubický kraj