Krajská galerie letos výrazně rozšířila sbírky, nové exempláře mají i muzea…

Pardubice – Pardubický kraj v letošním roce umožnil svým kulturním institucím významně rozšířit jejich sbírky. U muzeí to bylo díky mimořádným příspěvkům na zakoupení stěžejních sbírkových předmětů. Pro Východočeskou galerii kraj zřídil pravidelný akviziční příspěvek, díky kterému bude moct postupně doplnit mezery ve sbírkách zejména od 80. let minulého století do současnosti a budovat své sbírky systematicky i v budoucnu.

„Úlohou našich profesionálních kulturních institucí není jen péče o současné sbírky, ale také jejich další budování, jako svědectví o dnešní době pro příští generace. Rozšiřujeme tím společný majetek Pardubického kraje, naše kulturní bohatství, " uvedl Roman Línek, 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu.

Živá voda pro Východočeskou galerii

Po mnoha letech, kdy byly nákupy do sbírek Východočeské galerie možné jen z prostředků ušetřených na provozu, mohou její odborní pracovníci začít uvažovat systematicky a naplňovat Strategii akviziční činnosti VČG na období 2017 – 2027. Letošní rok byl pro ně v této oblasti „živou vodou". Na jeden milion korun z krajského rozpočtu se jim podařilo navázat ještě 1,46 milionu korun z akvizičního fondu Ministerstva kultury, které požaduje spolufinancování. Díky tomu se letos sbírka rozšíří o více jak 34 děl. Dalších 26 exponátů ze studentského období Františka Kyncla získala galerie darem.

„Nakoupili jsme umělecká díla českých výtvarníků, kteří ve sbírkách byli zastoupeni dosud nedostatečně nebo vůbec. Do souvislostí stávajícího sbírkového fondu vstupují nová jména i nová díla již známých autorů, která rozšiřují povědomí o etablovaných hodnotách domácího umění a zaplňují mezery vzniklé nedostatečným financováním akviziční činnosti v předchozích letech. Jde například o Kurta Gebauera, Veroniku Bromovou, Vladimíra Kokoliu, Martina Velíška, Otto Plachta nebo Oldřicha Tichého. Velmi zajímavé jsou také práce umělců mladší generace, Petra Maliny a Filipa Černého. Sbírkový fond galerie obohatily i práce významného pardubického umělce Vojmíra Vokolka," uvedla konkrétní příklady ředitelka Východočeské galerie Hana Řeháková.

Výběr děl doporučuje pro vedení galerie komise složená z renomovaných odborníků z celé České republiky. „V minulosti se galerii povedly velmi dobré nákupy a ceny některých děl jsou dnes mnohonásobně vyšší díky tomu, že odborníci poznali potenciál autorů ještě v době, kdy nebyli slavní. Věřím, že se to bude dařit i nyní," podotkl Roman Línek.

Zlatá přilba, skleněná vitráž a bronzové vědro

Východočeské muzeum v Pardubicích v letošním roce zakoupilo z příspěvku Pardubického kraje Zlatou přilbu z roku 1932 za 250 tisíc korun. Tenkrát ji vyhrál Rakušan Hans Mayer. Přilba je vyrobená ze stříbra, pozlacená, v přední části nápis Zlatá přilba RČS a číslice IV osázená diamanty, výrobcem byl pardubický klenotník Čeněk Lejhanec. Jedná se o zásadní exponát rozšiřující podsbírku sportu, která systematicky dokumentuje historii i současnost významných sportovních podniků a dalších aktivit na území města Pardubic.

Další exponát rozšiřuje vynikající sbírku skla tohoto muzea. Jedná se o vitráž Altán Jaromíra Rybáka z roku 1986. Tvorba tohoto autora svým neortodoxním výrazem posouvala hranice sklářských uměleckých realizací. Ostatní práce skončily v muzeích v USA a Francii, jedna je v UPM v Praze. Vitráž byla v roce 2017 zakoupena za finanční podpory Ministerstva kultury.

Mezi archeologickými nálezy dominovala takzvaná situla, neboli bronzové vědro z pozdní doby bronzové. Vyniká nádhernou tepanou výzdobou s motivy slunečních kotoučů tažených labutěmi. Tato symbolika se v pravěkém vývoji objevuje především v období popelnicových polí. Jedná se o mimořádný nález ve východních Čechách – první svého druhu. Náhodný nálezce postupoval správně a hned při objevu kontaktoval archeology, kteří nádobu vyzvedli. Místo nálezu je s ohledem na archeologickou dohledávku utajováno. Předběžně lze nález interpretovat jako monodepozitum – tedy záměrně uložený samostatný předmět. Z jakého důvodu byla nádoba uložena do země, bude předmětem dalšího bádání.

Novinky pro sbírku karosářství ve Vysokém Mýtě

Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě rozšířilo svou sbírku historických automobilů, jejichž karosérie se ve městě vyráběly. V letošním roce získalo pancéřovanou limuzínu Škoda VOS (Vládní osobní speciál). Ta byla vyráběná v letech 1948–1953 pro nejvyšší státní představitele Československa a ostatních socialistických zemí. S vozy tohoto typu jezdili prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, ministr vnitra Václav Nosek nebo první tajemník KSČ Rudolf Slánský. Automobil muzeum odkoupilo ze soukromé sbírky za 1,2 milionu korun. Podle informací byl vůz pravděpodobně používán Veřejnou bezpečností nebo Státní bezpečností v Pardubicích.  Vůz je kompletní, ale nepojízdný a v nejbližších dnech začne jeho kompletace, konzervace a částečné restaurátorské práce na interiéru – a od konce května 2018 bude automobil vystavený v expozici Sodomka v Muzeu českého karosářství ve Vysokém Mýtě.

Druhým přírůstkem sbírky je luxusní kabriolet na podvozku Jawa Minor. První tento vůz si objednal v roce 1938 Stašek Moravec z Prahy – Pankráce přímo u firmy Jawa. Byla to první kabrioletová karoserie na podvozku Jawa ve Vysokém Mýtě. Na základě spokojenosti s jeho výrobou si v roce 1939 objednala automobilka Jawa u firmy Sodomka větší sérii automobilů Minor. Počet těchto vyrobených kabrioletů byl podle obchodních knih 25 až 26 kusů v rozmezí od května 1939 do dubna 1940. Konkrétní vůz byl získán za 700 tisíc korun od jednoho ze zakladatelů Společnosti přátel Carrosserie Sodomka Jaroslava Balcara už jako renovovaný. Automobil je stále ve velmi dobrém stavu a plně provozní. Vůz je již součástí expozice Sodomka v Muzeu českého karosářství. Kabrioletů Jawa Minor I s karoserií Sodomka existuje s největší pravděpodobností do 10 kusů.

Váchalovské artefakty pro muzeum v Litomyšli

Regionální muzeum v Litomyšli spravuje od listopadu 2016 Portmoneum – Museum Josefa Váchala, které zakoupil Pardubický kraj od dědiček Ladislava Horáčka. Horáček budoval také Váchalovu sbírku. Ta ale nebyla součástí prodeje nemovitosti. Nyní se naskytla příležitost odkoupit její část, a sice tiskařské štočky Josefa Váchala (1884-1969). Za cenu 95 tisíc korun bylo díky podpoře PK koupeno 23 kusů dřevorytových štočků. Všechny byly určené pro vícebarevné grafiky, jejich soutiskem bychom tedy získali jen 7 obrázků. Jedná se o exlibris osob z kulturních kruhů. Najdeme mezi nimi Rudy Klinkovského (1910-1973), úředníka ve Zlíně, vydavatele bibliofilií, exlibris a volných grafik, ale i sběratele exlibris prakticky od všech umělců své doby. Zajímavý je filolog, knihovník a sběratel heraldických exlibris Vladimír Nop (1915-1982), autor soupisu numizmatické sbírky v Kroměříži. Po jeho smrti údajně pozůstalí celou sbírku spálili. Pozornost zaslouží „pohádkové" exlibris Marie Fričová, autorky knížky Co se vskutku přihodilo v pohádce z r. 1943, ilustrované Vojtěchem Kubaštou. Spolu se štočky byly odkoupeny i dva grafické listy od Jana Konůpka (1883-1950), zachycující Josefa Portmana (1893-1968), pro kterého Josef Váchal malby v Portmoneu namaloval.

Odkaz rodiny slavné malířky muzeu v Chrudimi i v Pardubicích

Paní Jarmila Janečková odkázala Regionálnímu muzeu v Chrudimi obrazy malované její matkou, akademickou malířkou Zdenkou Burghauserovou. Tato chrudimská rodačka (*1894), byla malířkou, grafičkou a pedagožkou – profesorkou kreslení chrudimského lycea, gymnázií v Plzni a v Praze. Stala se zakladatelkou Kruhu výtvarných umělkyň v Praze. V r. 1925 získala Turkovu cenu. Svými obrazy vyjadřovala citovou povahu a vnitřní svět české ženy. Vedle obrazů vytvořila podobizny, zátiší, knižní grafiku, scénické dekorace a plakáty. Regionální muzeum v Chrudimi již vlastní, a jako jediné v České republice v tak velkém rozsahu, ve výtvarné podsbírce mnoho děl Zdenky Burghauserové, ale i předměty z její domácnosti. Nyní zdědilo i hrob její rodiny.

Paní Janečková odkázala zároveň také Východočeskému muzeu v Pardubicích funkcionalistický nábytek vyrobený na zakázku podle návrhu akademického architekta Karla Řepy v roce 1935.

Zdroj a foto: Pardubický kraj