Ladislav Lubina: V Dynamu chci pokračovat!

Pardubice – Hlavně obrovský oddych pociťuje hlavní trenér hokejistů Dynama Ladislav Lubina po úspěšně odehrané baráži. Jeho tým ji zvládl na výbornou: již po devátém kole, kdy měl na svém kontě čtyřiadvacet bodů, měl jistotu záchrany.

„Když jsme se na sto procent zachránili, zavládla ve mně hlavně velká úleva. Asi jsem si nedovedl představit v momentě, kdy jsem svou úlohu přijal, jak těžké to bude. Bylo to podstatně náročnější a nevím, zda bych toto rozhodnutí po takové zkušenosti zopakoval," řekl hlavní kouč pardubického A týmu.

Vraťme se k vašemu příchodu. Proč jste se rozhodl vyslyšet pardubickou prosbu?

„Ve své mysli jsem pořád věřil, že se do Pardubic vrátím. Předpokládal jsem ale, že to bude za jiných okolností a v lepší konstelaci."

V čem to všechno bylo nakonec těžší?

„Těžko hned po skončení baráže rozebírat detaily, ale pro mě bylo obrovským překvapením, v jakém stavu hráči byli, že nechtěli pracovat a pořád hledali nejsnazší cestu. Neuvědomovali si, o co se vůbec hraje… Měli jsme v závěru soutěži spoustu příležitostí se baráži vyhnout, ale my šanci vůbec nedokázali uchopit."

Prožil jste někdy moment, kdy jste i vy zapochyboval nad záchranou?

„Samozřejmě to člověku hlavou proběhne, ale musí věřit ve svou práci, že mužstvo přesvědčí a donutí, aby pracovalo dle jeho představ. Věřil jsem, že bude schopno předvádět hru, která jej dovede k záchraně."

Vy jste býval v pozápasových hodnoceních kritický, ale vždy jste dodával, že tým pro baráž připravíte…

„Velký kalkul v tom nebyl, ale stále věřím, že k dobrým výsledkům vede dobrá práce a že mi ji odvedeme. Bez ní to fakt nejde. To bylo to nejtěžší, co jsme museli hráčům vtlouct do hlavy."

V Trutnově mě někteří hráči neměli rádi

Jak důležité bylo soustředění v Trutnově?

„Podle mě dost! První tři dny jsme toho odtrénovali opravdu hodně, věřím, že řada hráčů mě opravdu neměla ráda… Možná tak někteří ani dosud netrénovali, když si vezmu, co jsme odmakali. Udělali jsme slušnou práci, nabrali kondici a někteří si tam možná i otevřeli oči."

Co říkáte na jízlivé poznámky, že jste se vlastně mohli v klidu na baráž připravit?

„Takhle jednostranně to nelze vnímat. Ano, chystali jsme se, ale my jsme měli spoustu příležitostí se baráži vyhnout. Ač se zdálo, že je naše situace jasná, tak rozhodnutá opravdu nebyla. Měli jsme možnosti se jí vyhnout, ale v řadě utkání jsme nebyli schopni překlopit výsledek na naši stranu. Takových pět šest zápasů jsme prohráli o jednu branku, chybělo nám možná i trochu štěstí. Já si říkával, že když nám teď chybí, tak bychom ho měli mít v baráži a ono to nakonec tak bylo. Zkraje prolínací soutěže jsme jej opravdu měli."

V trenérském týmu pouze osobnosti spojené s pardubickým hokejem. Mohl i tento fakt mít vliv?

„Jsem přesvědčený, že jen Pardubák si uvědomí historii klubu, co tu hrálo za hráče, jaké vychoval… Je to sice fráze, ale Pardubice nikdy nespadly a to si tu silně uvědomujeme. O to to možná pro nás bylo i ostatně těžší."

Bez fanoušků bychom baráž nezvládli

Půjdeme-li po stopách baráže, tak nesmírně důležitá byla hned její první branka v první minutě prvního utkání…

„Souhlasím, celý zápas s Motorem České Budějovice nám ohromně pomohl. Trefa hned na začátku byla hnacím motorem celé baráže, dala směr celé baráži, o tom jsem přesvědčený."

Jak vám pomáhali fanoušci?

„Po sezoně, v níž se toho odehrálo tolik, tak se podařila neskutečná věc: všichni příznivci pardubického se stmelili, protože i oni se báli, že by také na extraligu nemuseli chodit. Klobouk dolů před fanoušky, co předvedli v ČSOB Pojišťovna ARENĚ i na výjezdech na venkovní zápasy. Bez nich bychom to asi ani nezvládli a neříkám to jen tak do větru. Říkám to se silným přesvědčením, protože pro koho se hokej hraje? Pro fanoušky. A že byli i na výjezdech, tak měli hráči silnou motivaci pro lepší výkony."

Třeba v Chomutově jste hráli prostředím skoro doma…

„Je rozdíl hrát před plným a prázdným stadionem. Když lidi fandí a ženou tým do protiútoků, tak to jede skoro samo, tak to funguje. To jsou faktory, které převažují jazýčky vyrovnaných vah, zda vyhrajete, nebo prohrajete…"

Před baráží jste určili brankářem číslo jedna Ondřeje Kacetla…

„Řeknu-li to upřímně, tak tato situace byla jedna z nejtěžších, abychom ji rozsekli. Deset dní před baráží byl Ondřej Kacetl zraněný a nebylo jednoduché se rozhodnout v takové situaci. Když to vezmu zpětně, jsem za něj rád. ‚Káca' se během krátké doby dal do pořádku a odstartoval baráž fantasticky."

Pět zápasů – patnáct bodů. Nebyl jste i vy překvapený tímto nástupem do baráže?

„Hlavně jsem stále nabádal hráče, že je nutné pokračovat ve stejné práci. Je jednoduché říci, že jsme takhle měli hrát předtím… Víte, kluci do úvodu baráže ze sebe vydali totální maximum v nasazení i po taktické stránce. Hráli nesmírně obětavě, až tam nebylo skoro co vytknout, opravdu jsme hráli to, co jsme chtěli. To se týká vhazování, jak jej hrát, jak jej hraje soupeř, jak v obraně nebo v útoku. Úvod baráže rozhodla maximální obětavost. Pak mi tedy přišlo, že v pátém utkání v Českých Budějovicích, některé věci jsme nedotahovali a takhle to pokračovalo dál a dál. Bylo dobře, že jsme měli patnáct bodů po pěti utkáních a jakoby jsme mohli být v klidu. Naším úkolem bylo dostat hráče do stejného rytmu jako na začátku prolínací soutěže."

Tým je třeba omladit, zrychlit a přitvrdit

Měl jste radost, že se vaše tvrdá a důsledná práce vyplácela?

„Říkal jsem si spíše, proč jsem hráče nedonutil takhle pracovat o měsíc dva dříve. Protože kdybychom takhle hráli, tak bychom se baráži vyhnuli."

Budete si analyzovat sezonu?

„Samozřejmě si vše zrekapituluji, co bylo dobře a co bylo špatně, co se povedlo a co ne. Hlouběji se tím asi zabývat nebudu, neboť jsem přesvědčený, že to nemá cenu. Já ani tímto způsobem pracovat nechci. Rád bych vše teď řešil od nuly, dával tomu jízdní řád a dodržoval jej. Nemusí to sklouznout až do anarchie, která tady v sezoně byla. Vše musí mít svá pravidla a všichni je musí dodržovat. Jsme schopni postavit dobré mužstvo, které je třeba omladit, zrychlit a přitvrdit. Věřím, že se to podaří. Mladí hráči v druhé polovině sezony ukázali, že mohou být právoplatnými členy týmu a že je na čem stavět. Třeba útočná trojice Machala–Poulíček–Horký ukázala, že ve hře pět na pět byla v baráži nejlepší. Když k tomu přidali obrannou činnost, byli tahounem mužstva. Ano, máme na čem stavět. Rád tu budu pokračovat, příští sezona nemusí být tak špatná, jak všichni očekávají."

Mohla v baráži „pomoci" domácí prohra s Kladnem?

„Nedokážu to takhle hned zhodnotit. Kdybychom ale toto utkání zvládli, jakože jsme na to měli, tak bychom vyhráli další zápas a mohlo být hotovo ještě dříve. Buďme ale rádi za to, jak to všechno proběhne."

Byla tato sezona pro vás nejúnavnější?

„Toto období je suverénně tím, kdy jsem byl nejvíce vyčerpaný v životě. Musel jsem řešit spoustu věcí z pohledu tréninků nebo organizace. Snad nejvíce mě zatěžovaly psychologické věci. Nechápu třeba, proč by trenéři měli v dnešní době přemlouvat některé hráče, aby pracovali na sto procent. Nechci se v tom více pitvat. Pokud se tohle nezmění, tak to lepší nebude."

Máte chuť pokračovat v Pardubicích?

„Mám! Lední hokej mám rád a ten pardubický obzvlášť. Tady se teď začne od nuly a všechno budeme budovat od nuly, dáme tomu směr a řád. Pokud budu moci pokračovat, budu rád."

Jak budete odpočívat po tak náročném ročníku?

„Určitě někam pojedu, to je jasné."

Muselo vás těšit vyvolávání od fanoušků, že?

„Lidé, kteří budou říkat negativa, tak tak budou činit vždycky, tomu se nevyhneme. Sám za sebe jsem hlavně nesmírně šťastný, že se to podařilo. Jak jsem říkal: diváci na tom mají nemalý podíl. Touhle cestou bych chtěl našim fanouškům poděkovat, že i oni přispěli k záchraně extraligy."

Zdroj a foto: HOCKEY CLUB DYNAMO PARDUBICE, a. s.