Muž ležel v bytě pět dní. Zachránily ho nesnědené obědy…
Pardubice – Dnes si doslova zblízka ukážeme, jak někdy vypadá zásah z pohledu našich strážníků, a že to na místě vždy není tak jednoduchá záležitost.
V pondělí ráno se na linku 156 obrátil rozvozce jídla. Jeden z klientů v centru města neotvírá a před dveřmi se v této chvíli vrší už tři nepřevzaté obědy. Hlídka tedy vyjela na místo situaci prověřit. Byt je v pátém patře bez výtahu a na bouchání strážníků nikdo nereaguje. Za dveřmi je zřetelně slyšet pouze proudící voda. Nic dalšího slyšet není, protože všechny zvuky ihned přebíjí pes ze sousedního bytu, který neustále urputně ňafe.
Na řadu přichází improvizace. Jeden ze strážníků bere z vozidla svůj hrnek a s jeho pomocí „poslouchá" dveře. Metoda známá z filmů či špehování sousedů fungovala i zde. Přes provizorní naslouchací zařízení se povede zaslechnout i muže za dveřmi. Leží tam prý už dlouho.
V té chvíli je jasné, že byt bude třeba otevřít. Na místo přijíždí profesionální hasiči, kteří dveře šikovně otevřou bez nutnosti jejich vyrážení nebo vrtání zámku. V bytě na zemi skutečně leží 72letý muž, kterého zradily nohy. Je pondělí ráno a pán říká, že na zemi leží už od čtvrtka. Kolem něj je rozsypaný nákup. Z věcí z něj naštěstí muž dokázal těch několik dní přežít. Vypínáme pátý den tekoucí vodu, otvíráme v bytě okna a zjišťujeme zdravotní stav muže. To už na místo přijíždí i záchranná služba a poté i policejní hlídka. Zesláblý muž po operaci dolní končetiny musí samozřejmě do nemocnice. Hasiči i zdravotníci berou přepravní křeslo ze sanitky.
Připomínáme, že jsme stále v pátém patře bez výtahu a muže je potřeba šetrně snést dolů. Konstrukce křesla pomáhá s rozložením váhy a transportem pacienta, ale už si nedovede poradit s obří pohovkou, kterou na úzkou chodbu před dveře v prvním patře vystrčil jeden ze sousedů.
Cestou nahoru jsme se kolem ní všichni dovedli protáhnout, se zraněným to už nejde. Takže krom transportu pacienta šoupeme pohovkou sem a tam. V případě požáru v domě by se tohle rozměrné kanape proměnilo v past znemožňující útěk lidem ze tří pater nad námi a z druhé strany rychlý zásah hasičů. S volnými únikovými cestami si nikdo prostě hlavu nelámal. Seniora se i přes tuhle překážku podařilo dostat až do sanitky.
Zbývá ještě zamknout a zajistit byt, pokusit se získat kontakt na rodinu kvůli dalšímu vyrozumění o situaci. Tady končí naše práce, ale akce samozřejmě ještě pokračuje předáním pacienta v nemocnici a jeho ošetřením. Tohle všechno se někdy vejde pod stručnou formulaci události: Asistence při otevření bytu.
Co z takového příběhu plyne jako poučení? Hned několik věcí.
- Všímejte si svého okolí. Nepřevzaté obědy složené na botníku za dveřmi jsou určitě věc, kterou by správný soused neměl nechat bez povšimnutí.
- Buďte v pravidelném kontaktu se svými staršími příbuznými. Záchranáří, kteří přijdou až za pět dní, už by nemuseli mít koho zachraňovat.
- Domovní chodby nejsou vaše skladiště věcí či nábytku. Slouží jako únikové cesty v případě nebezpečí a nemá to být překážková dráha. A nemusí ani hořet. I záchranáři potřebují manipulační prostor.
Autor: Bc. Jiří Sejkora – Preventivní a informační služba Městská policie Pardubice
Zdroj a foto: Městská policie Pardubice