Na úpravy zámku začal dohlížet tým špičkových architektů…

Tento týden se poprvé sešel na Fakultě architektury ČVUT poradní tým 1. náměstka hejtmana Romana Línka, jehož cílem je usměrňovat investice pro rozvoj areálu pardubického zámku. Cenný pernštejnský komplex je od roku 2001 v majetku Pardubického kraje. Nový expertní tým tvoří význačné osobnosti současné architektonické scény u nás – Ladislav Lábus, Josef Pleskot a Petr Všetečka.

„Když Pernštejnové projektovali přeměnu hradu na své zámecké sídlo a v jeho blízkosti nové měšťanské domy, propojili vše jednotným stylem a stavitelskými pravidly. Ty v Pardubicích vydržely platit nejen po velkých požárech v 16. století, ale také po několik století příštích. I my musíme revitalizaci zámku Pardubice pojímat v širších souvislostech a s perspektivou. Proto jsem se rozhodl ustavit poradní tým složený z renomovaných architektů, který bude veškeré další kroky na pardubickém zámku posuzovat. Vedle profesní erudice mají tito architekti výhodu určitého nadhledu a nejsou svázáni dosud zavedeným vnímáním zámeckého areálu v Pardubicích, " řekl Roman Línek a pokračoval:

„S jejich pomocí bych chtěl dotvořit generel zámku v širších městských vazbách, pojmout ho jako součást městské památkové rezervace i okolního parku. Bude také potřeba znovu zhodnotit umístění expozic a odborných pracovišť v jednotlivých částech zámku, a to ještě dříve, než budou dokončeny návrhy na evropský projekt Vítejte na dvoře Pernštejnů."

Konkrétní práce se ujme Petr Všetečka, architekti Lábus a Pleskot, kteří mají velké zkušenosti s úspěšnými realizacemi v památkových zónách, budou veškerá směřování konzultovat na pravidelných schůzkách.

Ladislav Lábus

(1951), děkan Fakulty architektury, je považován za jednu s nejvýraznějších žijících legend české architektury. Často se věnuje problematice začlenění staveb do historického prostředí a navrhování renovací, včetně funkcionalistických a průmyslových budov. V této oblasti se stal uznávaným expertem, je členem Vědecké rady Národního památkového ústavu. Kromě mnoha dalších realizací je autorem rekonstrukce paláce Langhans ve Vodičkově ulici v Praze, jež ojediněle spojuje architekturu 19. století se současností a za kterou získal v roce 2003 cenu Grand Prix Obce architektů. Je rovněž autorem rekonstrukce Edisonových transformačních stanic v Praze, které přirozeně doplňují původní podobu stavby a stojí třeba za rekonstrukcí Jízdárny Pražského hradu.

Josef Pleskot

(1952) patří od poloviny 90. let 20. století mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce, za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2014 získal titul „Architekt roku", a to především za unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic, kde realizoval nástavbu vysoké pece č.1 – Bolt Tower, Trojhalí – Nová Karolina, Svět techniky – Science and Technology Centrum a konverzi plynojemu na multifunkční aulu GONG. Řadu realizací má v Litomyšli, kde se zabýval obnovou některých domů na zámeckém návrší včetně revitalizace budovy Regionálního muzea.

Petr Všetečka

(1968) je architekt z Brna. Pro Moravskou galerii navrhl rekonstrukci Jurkovičovy vily, podílel se na obnově 21. správní budovy firmy Baťa a na vytvoření několika expozic ve zlínském mrakodrapu a dalších budovách v baťovském areálu, na přestavbě mauzolea a stálé expozice na Vítkově, obnově minaretu u zámku Lednice, obnově Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, zabývá se obnovou Památníku T. Bati a vytvořil například stálou expozici pro Muzeum Jesenicka.

Zdroj a foto: Pardubický kraj