Na využití hradu Rychmburk bude kraj spolupracovat s fakultou architektury…
Říká se, že v České republice je snad nejvíc hradů a zámků v přepočtu na obyvatele na světě. Po druhé světové válce začal stát v mnoha opuštěných šlechtických sídlech zřizovat sociální ústavy a domovy důchodců. Zvláště pro ty méně pohyblivé obyvatele však život na zámku žádnou výhrou nebyl. Až v současné době se začíná situace v pobytových sociálních službách přehodnocovat a pro klienty hledat vhodnější umístění. Ve výsledku to znamená i uvolnění hradů pro nové účely. Po roce 2020 to čeká i hrad Rychmburk na Skutečsku, který je v majetku Pardubického kraje.
V současné době je na hradě Rychmburk zařízení, které poskytuje pobytové sociální služby pro lidi s duševním onemocněním. Velkou část z nich je podle transformačního plánu možné umístit po menších skupinkách v takzvaném komunitním bydlení, ať už v objektech kraje, nebo v pronajatých bytech, a poskytovat jim podle potřeby i nadále sociální služby. Další obyvatelé zůstanou v objektu v sousedství hradu, který byl rekonstruován pro tyto účely. „Již třetím rokem žijí čtyři klienti z Rychmburku v chráněném bydlení v běžných bytech ve Skutči a dalších deset v komunitním bydlení v Předhradí. Na samotném hradě zůstává 29 lidí a podle plánu bychom je mohli přestěhovat do roku 2020," uvedl radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.
„Podle mého názoru bude dobré, aby se na možné budoucí využití hradu podíval někdo novým pohledem zvenku. Nepředpokládám, že by se našel movitý zájemce, který by ho chtěl provozovat se vším všudy, jen roční provoz s energiemi stojí kolem milionu korun," řekl 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek na společném jednání s místní a okolními samosprávami i zástupci památkové péče: „Domluvil jsem s děkanem fakulty architektury ČVUT v Praze Ladislavem Lábusem, že by s návrhy možného využití mohli přijít i studenti v rámci semestrálních prací. Hrad je celkem zachovalý, kraj ho pravidelně opravoval a mohl by sloužit více účelům současně, a to nejen z pohledu turistické infrastruktury."
Na provoz hradu je částečně navázána i obec Předhradí, jejíž starší obyvatelé odebírají obědy z tamní kuchyně. Oblíbené jsou i kulturní programy na hradě a různé slavnosti, na kterých se klienti domova podílejí. Žádné z okolních měst či obcí si však nemohou dovolit v rámci svých rozpočtů hrad jako celek provozovat.
„Samotné provozovatele budeme hledat až v další fázi, až si upřesníme, co by bylo nejvhodnější na hradě mít. Potom se nebudeme bránit ani vstupu privátního sektoru, pokud zajistí pro region atraktivní činnost," dodal Línek.
Hrad byl postaven na počátku 14. století. Ve druhé polovině 14. století se stal majetkem pánů z Pardubic a v roce 1425 byl dobyt husity. Rozsáhlejšími stavebními úpravami hrad prošel v 16. století za Valdštejnů a v devadesátých letech 18. století za Kinských. Posledními majiteli z řad šlechty byli Thurn Taxisové, neboť v roce 1945 byl hrad zestátněn. V letech 1952 až 2007 byl v areálu umístěn domov důchodců. Od roku 2007 sídlí na hradě Domov na hradě Rychmburk, příspěvková organizace Pardubického kraje. Hrad byl v roce 1964 prohlášen kulturní památkou. V roce 1990 bylo historické jádro obce Předhradí prohlášeno památkovou zónou.
Zdroj a foto: Pardubický kraj
