Nejlepší spolupráce roku 2017 patří Centru materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM …
V úterý 30. května večer byly v Praze vyhlášeny výsledky letos již 6. ročníku soutěže o nejlepší realizovaný projekt z oblasti výzkumu, vývoje a inovací vycházející z úspěšné spolupráce mezi výzkumnou vysokoškolskou institucí a aplikační sférou.
Ocenění Nejlepší spolupráce roku 2017 získal tandem týmu Dr.-Ing. Jana Macáka z Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM, s.r.o.
Vyhlášení výsledků letošní soutěže o Nejlepší spolupráci roku proběhlo v úterý 30. května 2017 v 18:30 hodin v Erste Premier Centre (Rytířská 29) v Praze. Slavnostní večer doplnila panelová diskuse na téma komercionalizace vědy.
Speciálně sestavená odborná porota vyhodnotila letos jako nejúspěšnější projekty z oblasti nanotechnologií, veterinární medicíny a zemědělské výroby. „Jsem rád, že oceněné projekty patří ke kategorii, která představuje špičkový výzkum a přitom přináší skutečně praktická a užitečná řešení našich aktuálních problémů," řekl k letošnímu ročníku soutěže Petr Očko, předseda Technologické agentury ČR, která soutěž pořádá společně se Sdružením pro zahraniční investice AFI a Americkou obchodní komorou v ČR AmCham.
Několikaletá spolupráce týmů z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM, která byla oceněna letos 1. cenou, vyústila vývojem unikátního sorpčního materiál na bázi vláken oxidu křemičitého, který svým povrchem a sorpčními vlastnostmi výrazně převyšuje jak standardní nanovlákenné materiály, tak i dnes běžně používané sorbenty. Nový technologický postup pro průmyslovou výrobu pokročilých nanostrukturních křemičitých vláken se pak stal základem společného patentu Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM č. 306370 uděleného 9. 11. 2016 Úřadem průmyslového vlastnictví.
„Byl vyvinut sorbent, který má mimořádné užitné vlastnosti. Vlákna vyrobená novou technologií mají velkou chemickou a tepelnou odolnost, obrovský měrný povrch a vykazují mesoporézní charakter, což z nich činí excelentní sorbenty," vysvětluje výhody nově vzniklých vláken Dr.-Ing. Jan Macák.
„Nový patent pomůže společnosti PARDAM v reálné výrobní praxi vyrábět takové množství materiálu, které pokryje jejich rostoucí potřeby směrem k zákazníkům. Zároveň byl výrobní postup optimalizován do takové podoby, že vyrobená vlákna mají reprodukovatelné parametry a vlastnosti, nezávisle na tom, jestli se vyrobí 1 kilogram nebo 1 tuna," popisuje novinku Dr.-Ing. Jan Macák, který spolu se svým týmem a týmem ze společnosti PARDAM s.r.o. stál za novým technologickým postupem výroby nových křemičitých vláken a který přibližuje dále jejich podstatu a využití:
„Úkolem tohoto vlákenného materiálu je pokrýt poptávku po sorpčních materiálech s vysokým měrným povrchem, přičemž oproti standardním sorbentům na trhu se vlákenný sorbent vyznačuje nejen vyšší sorpční schopností, tj. pohltí více vody, ale také snadnou a energeticky méně náročnou regenerací. Všechny tyto parametry z něj dělají materiál s vysokou přidanou hodnotou. V praxi to znamená to, že např. v prostředích, kde je nutné zbavovat vzduch vlhkosti, jako jsou archivy, muzea, speciální výrobní prostory pro elektroniku a další místa, nebude nutné měnit sorbenty tak často. Navíc je možné tyto sorbenty po relativně snadné regeneraci opakovaně využít. Tím přinášejí úspory ve výrazně nižších nákladech finančních i energetických."
Nový sorpční materiál má velkou naději pro uplatnění v různých katalytických aplikacích, jako nosič částic drahých kovů, jako vysoce odolný bateriový separátor, či speciální chemicky a tepelně odolný filtrační materiál v mnoha odvětvích jako je elektronika, potravinářství, chemický průmysl. Nyní je vyráběn v průmyslovém měřítku v moderních výrobních prostorách společnosti PARDAM s.r.o. v Roudnici nad Labem technologií odstředivého zvlákňování, přičemž výrobní postup je předmětem uděleného patentu.
Spolupráce na vývoji nového materiálu trvala tři roky. Probíhala formou pravidelných výrobních testů, a to v prostorách společnosti PARDAM s.r.o., které se postupně rozšiřovaly z laboratorní, přes poloprovozní až do provozní podoby. Zároveň probíhala nezbytná charakterizace, která byla realizována v centru CEMNAT v Pardubicích.
Centrum materiálů a nanotechnologií CEMNAT Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice realizuje vědecko-výzkumnou činnost v materiálových vědách se zaměřením na oblast fotoniky, elektroniky, fotovoltaiky či katalýzy. Na základě know-how jeho pracovníků a vlastního moderního vybavení nabízí synergické příležitosti pro externí uživatele, výzkumné organizace a průmyslovou sféru, a v neposlední řadě pro početnou skupinu výzkumných pracovníků a studentů Fakulty chemicko-technologické a dalších materiálově orientovaných pracovišť.
Dr.-Ing. Jan Macák je vedoucí vědecký pracovník Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Patří k nejcitovanějším žijícím českým chemikům, je autorem a spoluautorem více než 90 prací, z nichž většina je zaměřena na samoorganizované nanotrubice oxidů kovů, např. oxidu titaničitého. V roce 2008 obhájil doktorát v materiálových vědách na FAU Erlangen v Bavorsku. Poté pracoval několik let v nanotechnologickém průmyslu. V roce 2014 jako jediný vědec z České republiky získal finanční podporu Evropské výzkumné rady (ERC) v programu HORIZONT 2020 umožňující rozvoj společensky nejžádanějších disciplín, když uspěl v oblasti fyzikálních a materiálových věd se svým projektem CHROMTISOL. Jeho multidisciplinární projekt přináší nový koncept solárních článků, který kombinuje právě nanotrubice oxidu titaničitého s vhodnými anorganickými a organickými chromofory, přičemž toto spojení má vést k účinné konverzi solární energie na energii elektrickou. Za vynikající vědecké výsledky a jako ocenění za svoji vědecko-výzkumnou práci získal v roce 2015 prestižní Cenu Neuron pro vědce do čtyřiceti let v oblasti chemie. Tým Dr.-Ing. Jana Macáka má za sebou řadu mezinárodních spoluprací, projektů, publikačních a patentových výstupů.
PARDAM s.r.o. je česká společnost, která se zabývá vývojem nanovlákenných materiálů a jejich následnou výrobou a funkcionalizací pro potřeby konkrétních produktů a aplikací. Zaměřuje se na vývoj a výrobu nanovlákenných materiálů od roku 2009 a má bohaté zkušenosti s technologií odstředivého zvlákňování schopnou kontinuální výroby nanovlákenných materiálů. V průmyslovém měřítku společnost využívá technologii odstředivého zvlákňování z polymerních roztoků a tavenin. Vlastní tři různé typy zvlákňovacích technologií, které sama odladila do funkčních zařízení schopných pracovat s různými druhy polymerů, což umožňuje nabízet širokou škálu produktů. Společnost je držitelem několika patentů a patentových přihlášek. V současné době úspěšně komercializuje řadu produktů na bázi nanovláken, a to buď ve spolupráci s partnery, nebo přímo. Hlavní přidanou hodnotou společnosti je transfer laboratorních výsledků výzkumu do průmyslové praxe a konkrétních finálních produktů. Společnost PARDAM je součástí klastru NANOPROGRESS a Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. Byla již mnohokráte oceněna, naposledy např. na veletrhu TechConnect World 2017 ve Washingtonu v květnu t.r. (15. 5. 2017) cenou Tech Connect Innovation Award.
Členem klastu NANOPROGRESS se nedávno stala i Univerzita Pardubice, právě prostřednictvím svého Centra materiálů a nanotechnologií.
Soutěž Nejlepší spolupráce roku 2017 organizují Sdružení pro zahraniční investice – AFI a Americká obchodní komora v ČR, spoluorganizátorem je Technologická agentura ČR. Záštitu nad 6. ročníkem převzali místopředseda Vlády ČR pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a ministr průmyslu a obchodu ČR. Partnery projektu jsou Česká spořitelna a Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Akci dále podpořili Jihomoravské inovační centrum, webový portál o vědě a výzkumu, Vědavyzkum.cz, Svaz průmyslu a obchodu ČR a Zátiší Group.
Zdroj a foto: Univerzita Pardubice