„Něžný padouch" Jan Sklenář vyrazil jako Královna noci dech nejen divákům
Pardubice – Jeden z nejpozoruhodnějších hereckých výkonů na letošním ročníku GRAND Festivalu smíchu předvedl ve Východočeském divadle herec JAN SKLENÁŘ.
Dlouholetá opora Klicperova divadla v Hradci Králové je od sezony 2020/21 členem pražského Divadla v Dlouhé. S ním zavítal do Pardubic s představením Kouzelná flétna.
Režijní duo SKUTR, které tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, mu v tomto nevšedním ztvárnění Mozartova díla svěřilo roli Královny noci.
Jak jste na tom s Mozartem?
Mám ho rád odmalička. Snad každý vyrůstá na mozartovské ukolébavce Princi můj maličký, spi. Od slavných klavírních sonát se pak člověk postupně dostává k Requiem, což byla moje puberta. Při studiích na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně jsme se jako company dostali do Janáčkova divadla ke Kouzelné flétně, kterou tam nastudoval slavný holický rodák Jan Kačer. To bylo moje první setkání s tímto titulem.
Jaká byla vaše reakce, když režijní duo SKUTR přišlo s nápadem, že bude hrát Královnu noci?
Myslel jsem, že si dělají legraci. Vyrazili mi tím dech. Tak jsem si řekl, že zase na oplátku musím vyrazit dech jim. Vymyslel jsem si, že se zkusím pro tuto roli naučit kontratenorový zpěv, díky němuž muži mohou zpívat i výšky, které běžně spadají do ženského rozsahu. Oslovil jsem Vladimíra Richtera, což je velká pedagogická osobnost, kterou znám od dětství z Brna. Jako dětský soprán jsem u něj zpíval barokní hudbu. Měl jsem radost, že to přijal jako obrovský pedagogický úkol, naučit chlapa koloraturní soprán.
Jak to vypadalo?
Čtyři měsíce jsme se navštěvovali a pracovali na tom. Ještě se do tohoto procesu zapojila operní pěvkyně Vanda Šípová, která má Kouzelnou flétnu na repertoáru. Jak Vladimír Richter, tak i ona mi moc pomohli. Jsem za to šťastný, protože to byl asi nejtěžší pěvecký úkol, který jsem v životě dostal. Děkuji jim za to, že mě tím tak hezky provedli. Jsem za to opravdu vděčný.
Byl to pro vás v Kouzelné flétně asi nejnáročnější úkol, že?
Určitě. Myslím ale, že pro nás všechny. I pro kolegy. Přece jenom jsme činoherci. Já sice třeba víc zpívám než oni, ovšem tím, že jsem si na sebe vymyslel tento úkol, musel jsem vlastně začínat úplně od začátku, jako kdybych zpívat neuměl. V tom mi to však přišlo zajímavé.
A samotné hraní?
To už je pak radost.
Asi i díky tomu, že šlo o vaše další setkání s oblíbeným režijním duem SKUTR.
Ano, my se máme rádi. Je to naše možná devátá spolupráce a vždycky se snažíme vzájemně překvapovat. Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský jsou velmi inspirativní a svěřují nám, hercům, netradiční úkoly. To mám na nich nejraději. A bylo vidět, že v Kouzelné flétně byli za můj kontratenorový zpěv vděční. Udělalo mi velkou radost, že jsem je mohl překvapit. Role Královny noci je napsaná tak, že to má být nadlidské zpívání, které vyrazí dech. A oni tehdy za mnou přišli, že když by mi ten kontratenorový zpěv nešel, můžu si klidně zpívat klasicky rockově, jak jsem zvyklý. Ale to bylo to jediné, co jsem opravdu nechtěl.
Odborná porota na GRAND Festivalu smíchu vás v této roli Královny noci označila za super padoucha. Připadáte si tak?
Spíše si připadám jako něžný padouch.
Jaký je váš vztah ke GRAND Festivalu smíchu?
Myslím, že je to důležitý festival. Dlouhá léta jsem byl v angažmá vedle v královéhradeckém Klicperově divadle a celkem pravidelně jsme na GRAND Festival smíchu zajížděli. Vždycky se nám tu líbilo. Máme tady spoustu kamarádů, a to nejen ředitele Východočeského divadla Petra Dohnala, ale také mnoho dalších.
O čem je podle vás festival?
Festivaly jsou vždycky hlavně o setkání. Tím, že ten pardubický má po každém soutěžním představení i skvělý raut, je fajn, že toto setkání je i hercům umožněno. Kolikrát jsou festivaly, kde vás nechají zahrát, ale vy se po představení sbalíte, odjedete autobusem a s nikým se nepotkáte. Takové festivaly pro mě nemají význam.
A co publikum?
Publikum je tady skvělé. Mám dojem, že jsme mu i Kouzelnou flétnou sedli a že nás bralo. Bylo hodně vstřícné a šlo s námi. Opravdu bylo moc dobré. A navíc Mozart do prostředí pardubického divadla krásně padne.
Jak vaše přemýšlení o roli ovlivnil slavný Formanův film Amadeus?
Myslím, že kdokoliv, kdo se po natočení tohoto slavného snímku o Mozartovi zmíní, musí vnímat i Formanovo vidění, které je v Amadeovi cítit. Podle mého názoru to byl přelomový film. I proto se domnívám, že i mé přemýšlení o roli Královny noci Formanův film ovlivnil. Navíc jsem tu před představením a o pauze trávil čas s pardubickým Amadeem Láďou Špinerem. S hercem, který si zde postavu Amadea zahrál, jsme kamarádi. Měl jsem tedy svého Amadea při sobě, což bylo moc milé.
Překvapilo vás, že se Kouzelná flétna, původně opera, dostala do soutěžního programu GRAND Festivalu smíchu? Co jste na to říkal?
Hlavně jsem měl velkou radost. A překvapený jsem zase až tak nebyl. Tím, že jsme v této inscenaci všichni činoherci, tak to ani nebereme tak, že je Kouzelná flétna operou. Je to takový náš písničkál. On to tak Mozart i původně napsal, že jde skutečně o písničky napsané do činoherního textu.
A do Pardubic jste byl navíc zvyklý celkem pravidelně jezdit s Klicperovým divadlem.
Ano, na GRAND Festivalu smíchu jsme byli například s Figarovou svatbou nebo Prodanou nevěstou, která jeden z ročníků vyhrála, a to šlo vyloženě o operu.
Jaké to bylo přijet na festival v jiném dresu, už ne jako herec Klicperova divadla Hradec Králové, ale pražského Divadla v Dlouhé? Dá se to nějak srovnat?
Rozdíl mezi Prahou a Hradcem vnímám, protože pražské prostředí je úplně jiné a Divadlo v Dlouhé je skutečně velmi slavné divadlo plné zajímavých osobností. Práce mezi nimi mě hodně povznáší a inspiruje. Klicperovo divadlo bylo mým mateřským souborem, domovem, kde jsem strávil 18 let. V Dlouhé jsem nyní třetím rokem, takže tam podobné pocity teprve nabírám. Ale v Pardubicích jsem rád hrál vždycky.
O vašem výkonu v roli Královny noci se po představení hodně mluvilo. Také porota vás velmi chválila. Rozhodně patřil k těm nejlepším, které byly na letošním GRAND Festivalu smíchu k vidění. Pokud by se vám porota rozhodla udělit cenu za herecký výkon, přebíral byste si raději ocenění za nejlepší mužský nebo ženský herecký výkon přehlídky?
Na internetovém portálu i-divadlo.cz jsem za roli Královny noci dostal první cenu za mužský herecký výkon, takže pokud by k něčemu podobnému mělo dojít i v Pardubicích, tak bych si na GRAND Festivalu smíchu raději převzal cenu za nejlepší ženský herecký výkon, abych měl sbírku kompletní. (smích)
Autor: Tomáš Dvořák – Pardubice ŽIVĚ
Foto: Michal Klíma
