Oprava zámeckých hradeb je běh na dlouhou trať…
Pardubice – Vilém z Pernštejna před víc než 500 lety obehnal svoje zámecké sídlo v Pardubicích mohutnými valy, na jejichž úpatí nechal postavit kamennou hradbu se střílnami pro ruční palné zbraně. Bez rozsáhlých obranných zdí si už neumíme pardubický zámek představit, právě spojení pozdně gotického opevnění s renesančním zámkem tvoří jeho jedinečnost. Ale udržet tak velkou plochu v dobrém stavu je i s dnešními technologiemi oříšek.
Naposledy se hradby opravovaly v letech 2002 až 2010, předtím v letech 1930 až 1931. Od roku 2016 využívá Pardubickým krajem zřizované Východočeské muzeum prostřednictvím města Pardubice příspěvky zProgramu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Právě spolupráce všech tří partnerů je podmínkou obdržení dotace. Stále však není hotovo a ještě nějaký čas nebude.
Letos od brány k městu
„Musíte si představit, že celková plocha vnějšího pláště hradeb je téměř 8 tisíc metrů čtverečných a nyní je opraveno něco přes 3 tisíce metrů čtverečných," říká za investora, Pardubický kraj, náměstek hejtmana Roman Línek a pokračuje: „Na letošek je připraven úsek 608 metrů čtverečných. Jedná se o část od Labské brány doleva, směrem k městu, až po první rondel vstupující do Tyršových sadů. Rádi bychom na tuto renovaci získali 1 650 tisíc korun z Ministerstva kultury a 350 tisíc bude naše spolufinancování."
Hradební zeď tvoří ve spodní části převážně kamenné zdivo, v horní polovině na něj navazuje cihlová zeď, která vznikla v období barokních úprav zámku. Krytí koruny zdiva prejzy je v na některých místech poškozené a je třeba tyto části krytiny vyměnit. Omítky trpí zemní vlhkostí v závislosti na rozdílných výškových úrovních terénů vně a uvnitř hradební zdi.
Stav zdí řešil už Vilém
Opravy hradebních zdí trápily už Viléma z Pernštejna. Výstavba jej stála velké prostředky a hradby erodovaly již za jeho života. Dokonce existují písemné zmínky, ve kterých zmiňuje, že město by mělo hradby udržovat, a že pokud tomu tak nebude, nařídí měšťanům na údržbu přispívat.
Dnešní technologie
Při současných opravách dělníci nejprve zcela odstraní stávající omítky a nátěry. Poté nanesou takzvané kapilárně aktivní omítky, které odvádějí vodní páru obsaženou ve vzduchu a také vodu vázanou ve zdivu. Potom přijde na řadu vrchní vápenný nátěr. Díky použitým sanačním technologiím by omítky měly vydržet až 15 let.
Zdroj a foto: Pardubický kraj
