Přichází období, v kterém dochází k prudkým změnám teplot, k ochlazení, sychravému počasí s dešti a ranními mrazíky. Jak předcházet zdravotním problémům domácích mazlíčků a jak se na zimu připravují třeba dostihoví koně?
V měnícím se počasí je organismus zvířat, stejně jako lidí, náchylnější k onemocněním. Jakou prevenci zvolit, co dělat při příznacích onemocnění a jak organismus zregenerovat? Zeptali jsme se.
Mají na podzim a v zimě zvířata a lidé některá onemocnění stejná a jsou vzájemně přenosná?
MVDr. Štěpán Vencl, privátní veterinář, Kostelec nad Orlicí
„Se změnou počasí má řada zvířat, zejména však psi, podobná, nebo dokonce stejná onemocnění jako lidé. Klasikou je onemocnění horních cest dýchacích, chřipka nebo některé typy psincového kašle. Během podzimu a zimy se stejně jako u lidí častěji projevují onemocnění srdce, páteře a kloubů. Lze zaznamenat zvýšenou aktivitu některých zevních parazitů, např. blechy nebo sametky. Specifickým onemocněním psů je chemické narušení tlapek v důsledku kontaktu s posypovou solí. Většina lidí má zafixován přenos onemocnění ze zvířat na člověka, nicméně probíhá i přenos opačný, za určitých okolností je to právě chřipka, některé typy psincového kašle a vnější parazité, hlavně blechy."
PharmDr. Jiří Skalický, PhD., primář pardubické nemocnice, poslanec Parlamentu ČR, odborník na krmiva a přípravky pro koně a domácí mazlíčky.
„U koní je vyšší riziko dýchacích obtíží, onemocnění kloubů a po sezóně fyziologicky a metabolicky unavený organismus, který potřebuje regeneraci. Je třeba rozhodnout, zda koně dekovat, vyhodnotit, jak přelínávají, promyslet podmínky, ve kterých jsou koně ustájeni, zejména dobré odvětrávání stáje, kde v zimním období tráví výrazně delší dobu. Potřebná je zimní úprava stravy. Po velké zátěži či u starších koní dochází ke zvýšenému tření v kloubu, což z počátku vyvolá zánět následovný oděrem chrupavek. Celý proces se může vyvinout v artrózu. Vzájemně přenosná onemocnění mezi člověkem a zvířetem existují, např. kašel, chřipka, různé záněty horních cest dýchacích. Náchylnější k onemocnění jsou shodně srdce a klouby, zlobí parazité. Podzimní plískanice a sychravo podporují deprese u zvířat jako u lidí."
Co lze doporučit chovatelům v tomto období?
MVDr. Štěpán Vencl
„Před zimou je maximálně doporučitelné, aby chovatelé provedli řádné ošetření zvířat proti vnějším a vnitřním parazitům, a pakliže jde o zvířata, která častěji trpí na obtíže spojené s onemocněním horních cest dýchacích, tak je vhodné zahájit preventivní podávání vitamínů, předzásobit se jitrocelovým sirupem a při poklesu teplot pejsky obléknout do oblečků. Proti poškození kůže tlapek posypovou solí lze psy chránit speciálními masťovými doplňky, které jsou k dostání ve specializovaných prodejnách."
PharmDr. Jiří Skalický, PhD.
„U koní doporučujeme správné ustájení, větrání, ve vlhku se daří zejména bakteriím, hůř se hojí rány. U malých zvířat pomůže nesolit zahradu a chodníky, nasadit sirupy a vitamíny. Dbát na údržbu srsti, pokud zvíře mýt, tak používat antimykotické, antibakteriální atp. šampony. Zdravá srst zachytí déšť i sníh. Po sezóně jsou opotřebované klouby koní stejně jako u sportovců. Kloubní aparát je vhodné podpořit přídavkem živin a protizánětlivých látek a předejít jeho poškození. Nejvíce se poškozují chrupavky, složené převážně z kolagenu. Proto je třeba jim kolagen dodat, aby se do kloubu dostaly stavební látky pro růst a obnovu. Dýchacím obtížím lze čelit nasazením vhodného veterinárního přípravku, který umí rozpouštět hlen a bude působit protizánětlivě s antivirovými účinky. Použít můžeme řadu léčivých rostlin, jejichž extrakty, kvalitně farmaceuticky zpracované, pomohou v boji s kašláním a zahleněním. Nejúčinnější jsou kombinace extraktů. U koní je třeba zrevidovat krmné dávky, dodat vitamín D, naopak selen a jód je třeba snížit. Vhodné je laboratorní vyšetření na konci sezóny, jak vypadá vnitřní prostředí zvířete. Je třeba vyčistit a zregenerovat jaterní buňky a předejít únavovým potížím ve svalech. Pozor na překrmování a vznik obezity, pohyb zvířete bývá v zimě omezen.
Kdy jít k veterináři a kdy léčit zvíře sami?
MVDr. Štěpán Vencl
„Pokud pes nebo kočka nevykazují výrazné změny stavu, spí, jí, pijí, není silná bolestivost, třeba jen pokašlávají, je možné zkusit 1-3 dny samoléčbu dobrými přípravky. Obecně bych doporučil zavolat svého veterináře, informovat ho, poradit se s ním. U malých zvířat (např. hlodavci, papoušci) doporučuji návštěvu veterináře ihned. Příznaky a vývoj bývají rychlé a často nevratné. Onemocnění srdce, jater, kloubů laik většinou nepozná. Pokud se neodhalí včas, léčba nemusí být účinná nebo stoprocentní."
PharmDr. Jiří Skalický, PhD.
„Pokud zvíře nežere, nepije, návštěvu veterináře neodkládejte, úbytek živin a dehydratace je rychlý. Může jít o příznaky vážnějšího onemocnění. Papoušci a jiná malá zvířata musí k veterináři ihned, křeče nebo koliky také. U nachlazení bez výraznějších příznaků, drobného kulhání, ranek apod. lze aplikovat domácí léčbu přípravky, které lze koupit u profesionálních firem. Pokud příznaky do 3-5 dnů neustupují, vyhledat veterináře. Důležitá je prevence. Na pročištění jater, regeneraci, stav kloubů existují výborné volně prodejné preparáty."
Lze srovnat dnešní veterinární kliniku s tou pro lidi z hlediska vybavení, rychlosti diagnózy?
MVDr. Štěpán Vencl
„Veterinární kliniky jsou dnes vybaveny jako ty lidské, mají sono, laboratorní vybavení, analyzátory, inhalační anestézii, operační místo atd. Sám mám takto vybavenou kliniku. Vyšetření se provádějí ihned na místě, na základě výsledků je možné přijmout okamžité léčebné postupy."
PharmDr. Jiří Skalický, PhD.
„Akutní stavy u lidí mají v nemocnici prioritu, vyšetření probíhají na místě, přednostně. Neakutní lidský pacient přijde do ordinace, dostane žádanky, chodí po vyšetření, která se pak sejdou, trvá to někdy celé dny, než se zjistí třeba i závažné onemocnění. Zvířecí pacient má výhodu, dnešní kliniky jsou vybaveny potřebným zařízením na místě, vyšetření se udělají ihned, lze stanovit diagnózu a zahájit léčbu. Veterinární kliniky mají i nemocniční oddělení, kde zvíře hospitalizují."
Jak připravit zvíře na období Vánoc a zejména silvestrovských oslav? Lze vysledovat nějaké zažité stereotypy českých chovatelů?
MVDr. Štěpán Vencl
„Roste obliba chovatelů nechat psům i kočkám před Vánocemi odstranit zubní kámen, aby měli Vánoce spojené s vůní jehličí a tradičních pokrmů. Během Vánoc je potom doporučitelné příliš neměnit domácím mazlíčkům jejich jídelníček, a když už, tak s rozumem, aby nedošlo k závažným zažívacím problémům zvířátek ze stravy, na kterou nejsou jejich zažívadla připravena. Co se silvestrovských oslav týká, preferuji podávat zvířatům nechemické přípravky, sám mám výborné zkušenosti s výrobkem ANXO Protektor od firmy PROVET. Při některých onemocněních zvířat se chemické preparáty ani nesmí používat. Chemické přípravky zvíře přispí, po vyprchání mohou být zvířata zmatená, agresivní. Vhodným cvičením a nechemickými přípravky lze zvíře vycvičit ke zvládání podobných situací."
PharmDr. Jiří Skalický, PhD.
„Domácí mazlíčci, zejména psi a papoušci špatně snášejí bouchání petard, jsou citliví na hluk i záblesky. Řada zvířátek nerada cestuje. Doporučuji podávat zvířatům nechemické přípravky. Jsou šetrnější, zvíře zklidní, ale neuspí, mentálně je v pohodě. Je třeba je však podávat s předstihem, mají delší nástup účinku.
Zdroj: Pardubice ŽIVĚ (AK)
Foto: redakce | Tomáš Kubelka | CC0 Creative Commons
