Pan Kaplan má třídu rád. A v pardubickém divadle také baví
Pardubice – Jaké to je, když za války přijíždí imigranti do cizí země a mají se naučit těžký jazyk? O tom pojednává inscenace Východočeského divadla s názvem Pan Kaplan má třídu rád.
O záludnostech studia cizí řeči
Tuto tragikomedii na pardubickém jevišti nastudoval známý herec a režisér Miroslav Hanuš. Ten je podepsán i pod dramatizací oblíbené humoristické knihy Lea Rostena o záludnostech studia i výuky cizí řeči.
Hra je plná komických příhod pedagoga s žáky newyorské večerní školy pro dospělé, jejímž hlavním cílem je připravit evropské studenty různého věku na život za Velkou louží. Všichni utíkají před válečným konfliktem a hledají nový domov. Podmínkou je však zkouška z angličtiny. Jenže se rychle ukazuje, že pro mnohé z nich by to mohl být takřka nadlidský úkol…
Herci dobře hrají, zpívají i tančí
S velkou vervou se do něj přímo „hujerovsky" vrhá i Hyman Kaplan, jehož velmi přesvědčivě ztvárnil Martin Mejzlík. Skvěle ho doplňují jeho kolegové, kteří nejen dobře hrají, ale také zpívají, tančí a někteří se dokonce starají o hudební doprovod na vybrané nástroje. A jde jim to výborně.
Velmi dobré výkony předvádějí Dagmar Novotná jako svérázná černošská uklízečka Nelly Grayová, Petr Dohnal v roli profesora Parkhilla, Jindra Janoušková jako bývalá primabalerína Olga Tarnovská, Petr Borovec jako temperamentní Ital Lucca Barbella a všichni ostatní, kteří se na jevišti Východočeského divadla v pardubické inscenaci objevují.
Živá hudba a písně v různých jazycích
Důležitou složkou představení je živá hudba a písně, které znějí v různých jazycích. Funkční a působivá je rovněž scéna Jaroslava Milfajta. Povedené jsou též kostýmy Lindy Holubové. Ale největší zábavu přináší divákům unikátní směs zkomolenin slov a vět, které návštěvníci večerní školy vypustí z úst.
Autor: Tomáš Dvořák – Pardubice ŽIVĚ
Foto: Petr Šedivý VČD