Píšeme novou éru pardubických mlýnů…
Pardubice – Prvním ze tří vlastníků budov v areálu Winternitzových automatických mlýnů, který začíná s rekonstrukcí, je Pardubický kraj. Dnes jeho zástupci spolu s dodavateli vzdali hold architektu Josefu Gočárovi slavnostním poklepem na základní cihlu. Po spuštění posledního symbolického pytle mouky pak představili podobu budoucího sídla Východočeské galerie v hlavním objektu mlýnů, který je národní kulturní památkou. Tím začíná Pardubický kraj psát novou éru v historii místa, kde se po 102 let mlela mouka.
„Od vzniku Východočeské galerie v roce 1953 to je největší impulz pro její rozvoj a naprosto přelomový okamžik v jejím fungování. Věřím, že 70. výročí už oslaví v nových „gočárovských" prostorách," řekl 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek.
Na podpoře tohoto záměru se shodla celá krajská koalice. „Dnes můžeme mít všichni radost z několika důvodů. Z brownfieldu začne růst chlouba krajského města, zóna odpočinku, umění a setkávání. Navíc máme přislíbený více než stomilionový příspěvek Evropské unie a v neposlední řadě je dobře, že zakázku získaly ve veřejné soutěži místní firmy, takže zároveň dáváme práci lidem z regionu. To je obzvláště v současné době velmi důležité. Pevně věřím, že se k naší stavební činnosti připojí také další partneři, tedy město Pardubice a manželé Smetanovi," uvedl hejtman Martin Netolický.
Nové sídlo pro Východočeskou galerii řešil Pardubický kraj spolu s vládou už krátce po vzniku krajů. Nejprve to vypadalo, že se bude stavět nová moderní budova, tehdejší vláda Miloše Zemana na ni jednu dobu dokonce slíbila uvolnit 250 milionů korun, ale nakonec z těchto plánů sešlo. O celé záležitosti se začalo znovu jednat až při obnově pardubického zámku. Východočeské muzeum tu od příštího roku bude mít kromě klasických expozic a výstav také velký zámecký okruh věnovaný Pernštejnům. Pro svůj další rozvoj ale potřebuje prostory, kde dnes využívá krajská galerie. V poradní architektonické skupině Romana Línka vznikla před třemi lety myšlenka využít pro galerii hlavní budovu Winternitzových automatických mlýnů. Okolnosti tomu přály: areál v té době vlastnili osvícení manželé Smetanovi a navíc dvě budovy mlýnů byly několik let předtím prohlášeny za národní kulturní památku, takže na rekonstrukci bylo možné zažádat o evropské dotace. Klíčovým momentem bylo jednání krajského zastupitelstva v dubnu 2018, kdy byl schválen odkup hlavní budovy mlýnů pro galerii a celý záměr tak dostal zelenou.
Cesta k projektu nové galerie byla ale poměrně složitá. Pardubický kraj nemohl investovat do cizího majetku a majitelům se nejprve nechtělo hlavní budovu prodat a preferovali dlouhodobý pronájem. „Nakonec jsme se přece jen dohodli a zastupitelstvo kraje odsouhlasilo nákup s tím, že kraj bude postupovat podle základního projektu, který pro původního majitele zpracoval Petr Všetečka, a na kterém se konzultačně podílel i Josef Pleskot. Určitě je dobře, že architekt Všetečka uspěl i ve veřejné soutěži vyhlášené Pardubickým krajem na dokumentaci pro provedení stavby," zrekapituloval jednotlivé etapy Roman Línek.
Podobu galerie pro 21. století a úplně jinou náplň vyprojektoval tedy ateliér TRANSAT architekti ve složení Petr Všetečka, Robert Václavík, Tereza Novotná, Karel Menšík a Kajetán Všetečka. Ateliér stojí například za nedávno otevřeným památníkem Tomáše Bati ve Zlíně a dalšími mimořádnými rekonstrukcemi. Vloni za ně byl Petr Všetečka nominován na cenu Architekt roku. „Gočárův mlýn je jako obilné zrno: jádro chrání tvrdá slupka. Otázka, jak vložit do budovy nový obsah a přitom ji nerozmělnit, nás provázela minulá tři léta, kdy jsme na projektu její obnovy pracovali," komentoval tuto práci Petr Všetečka a pokračoval: „Přijali jsme její monumentální hru horizontál a vertikál, ve které se protínala architektonická kompozice s mlynářskou technologií. Podpořili jsme její vnitřní gradaci směrem vzhůru, což má dát galerii rozlet. Navrhli jsme šetrné technologie zabezpečení, vnitřního klimatu i osvětlení pro 21. století v budově, která je zároveň památkou. Snažili jsme se neporušit pravdu materiálů, typickou pro industriální stavby i zrod české moderny. Snad bude dům silnou galerií, jako byl silným mlýnem."
Východočeská galerie se v posledních dvou letech zaměřila na získání zásadních uměleckých děl z druhé poloviny dvacátého století s cílem připravit atraktivní expozice. „Velkoryse koncipované výstavní prostory nabídnou kurátorům nové možnosti a návštěvníkům výjimečné zážitky. Například hlavní výstavní sál bude otevřený a propojený přes dvě patra s horním osvětlením a částí prosklené podlahy. V interiérech budovy budou zachovány některé zajímavé historické relikty a technologické součásti bývalého mlýna. Jedinečné architektuře se musí přizpůsobit i nová dramaturgie výstav a doprovodných programů. Uvědomujeme si, že i díky industriální minulosti památky se naše galerie stane vyhledávanou pro mnoho milovníků umění nejen z regionu. Proto nyní připravujeme program, který souzní s tímto prostorem," konstatovala ředitelka VČG Hana Řeháková.
Zhotovitelem stavby je Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích tvořená akciovými společnostmi Metrostav a Chládek a Tintěra, Pardubice. Stavba bude stát včetně DPH 338,5 milionu korun a měla by být stavebně hotová za 690 dní, tedy v dubnu 2022. Pak přijde na řadu vybavení interiérů a tvorba nových expozic. „Pokud všechno půjde dobře, naše galerie otevře své gočárovské brány již na Vánoce 2022. Věřím, že po století mouky tu započne stejně úspěšné století umění a toto místo se stane atraktivním cílem pro návštěvníky od nás i ze světa," dodal Roman Línek.
Národní kulturní památka Winternitzovy automatické mlýny (NKP WAM)
1909-1911 – stavba první budovy pro bratry Egona a Karla Winternitze podle projektu Josefa Gočára
1919 – požár, který si vyžádal rozsáhlé úpravy, zejména nástavbu pro hasící systém
1924 – kolaudace upravené stavby s novým silem a propojením obloukem, který je asociací na babylonskou Ištařinu bránu
2013 – ukončení provozu mlýnů, společnost GoodMills Česko je nabídla k prodeji
2014 – dva objekty mlýnů byly prohlášeny za národní kulturní památku
2016 – areál kupují manželé Lukáš a Mariana Smetanovi
2018 – vlastníkem hlavní budovy NKP WAM se stává Pardubický kraj
Projekt IROP – ITI (dotační program Evropské unie)
15. 5. 2019 předložen projektový záměr do PS a ŘV ITI
21. 10. 2019 zahájení zadávacího řízení na zhotovitele stavby
6. 5. 2020 uzavření smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby
19. 5. 2020 zahájení realizace stavby
31. 8. 2020 předložení žádosti o podporu z IROP/ITI
duben 2022 dokončení stavby
říjen 2022 ukončení dodávek vnitřního vybavení
30. 12. 2022 administrativní ukončení projektu
30. 12. 2027 zajištění udržitelnosti výstupů
Celkové výdaje projektu: 373 702 249 Kč vč. DPH
Cena stavby: 338 506 988,09 Kč vč. DPH
Aktuálně předpokládaná výše podpory: EU 110 000 000 Kč
Maximální možné navýšení podpory: EU 218 000 000 Kč
Podpora z národních veřejných zdrojů 12 823 530 Kč
Zhotovitel stavby: Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích (Metrostav a.s.+ Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.)
Technický dozor: Společnost Winternitzovy mlýny (INVIN s.r.o. + IRBOS s.r.o.)
Zdroj a foto: Pardubický kraj
