Pomoc druhým má smysl a vnímám ji jako své životní poslání…

Pardubice – Studentka Simona Hurníková absolvovala obor Laboratorní asistent na Střední zdravotnické škole v Ústí nad Labem. Po té nastoupila na Fakultu chemicko – technologickou Univerzity Pardubice do bakalářského studijního programu Speciální chemicko-biologické obory, obor Zdravotní laborant. V rámci výpomoci v nouzovém stavu se aktivně zapojila jako brigádník v Laboratořích lékařské genetiky a.s. v Pardubicích. V souvislosti s neuspokojivě se vyvíjející situací ohledně pandemie koronaviru jsme jí položili několik otázek, které předkládáme.

Kde konkrétně jste v Laboratořích LLG působila?

Jak již bylo v úvodu zmíněno, pomáhám v Laboratořích lékařské genetiky v Pardubicích v blízkosti Polikliniky KOLF, a to jak v odběrovém místě, tak přímo v klinické laboratoři.

Co Vás vedlo k tomu, že jste se přihlásila k této činnosti?

Jelikož jsem vystudovala obor Laboratorní asistent na SZŠ v Ústí nad Labem, tak jsem se domnívala, že mám s prací v laboratoři již zkušenosti, proto jsem svou pomoc hodlala nabídnout a rozšířit si tak své dovednosti. Vzhledem k neuspokojivě se vyvíjející pandemické situaci a totální vytíženosti zdravotnického personálu jsem o této nabídce ani na chvilku nezapochybovala. Navíc mě lákala možnost vyzkoušet si analyzovat vzorky potenciálně pozitivní na přítomnost viru SARS-CoV-2, způsobující onemocnění COVID-19, které je již téměř rok skloňováno ve všech pádech a snad i ve všech jazycích celého světa.

Co Vás na práci nejvíce zaujalo?

Mile mne překvapila moderně a vysoce specializovaně vybavená laboratoř, kterou Laboratoře LLG mohou pro testování nejen na přítomnost koronaviru nabídnout. Laboratoře LLG primárně, jak už z názvu vyplývá, nabízí klinické zjišťování genetického rizika různých vad a dědičných chorob. Svými moderními metodami a přístupy mohou napomoci diagnostikovat vrozené vývojové vady, geneticky podmíněné choroby, ale také predikovat jejich riziko. Zároveň společně s aktuálním testováním vzorků na přítomnost koronaviru, souběžně vyšetřují i nosičství určitých dědičných onemocnění. Laboratoře LLG jsou tvořeny ambulancí klinické genetiky a genetickou laboratoří. Velmi mile mě překvapil přístup kolektivu laboratoře, který mne vstřícně a ochotně přijal mezi sebe. Komplexní proces analýzy vzorku, který se skládá z několika po sobě jdoucích dílčích kroků počínaje odběrem, samotnou analýzou a konče vydáváním výsledků pacientům, mne též zaujal a rozšířil moje znalosti a dovednosti v této oblasti.​

Jaká byla největší úskalí Vašich aktivit, a naopak co Vám připadalo snadnější?

Nejtěžší pro mne bylo zvyknout si být v ochranných pomůckách třeba i celých pět hodin. Vzhledem k tomu, že v laboratořích pracujeme s vysoce infekčním materiálem, musíme na sobě mít ochranný oblek, respirátor, štít a také dvojí vrstvu rukavic. Dále bylo těžké zvyknout si na velmi rychlý proces odběru vzorku. V odběrovém místě se totiž Laboratoře LLG snaží pracovat efektivně tak, aby se před odběrovým místem netvořily žádné fronty a pacienti byli rychle odebráni. I když v této laboratoři pracuji pod odborným dohledem, tak je občas náročné zpracovat velké množství odebraných vzorků. Musím být plně soustředěna a koncentrována, abych neudělala chybu v podobě záměny vzorků. Díky tomu, že mám již s prací v laboratoři zkušenosti ze střední a vysoké školy, byla pro mě celkem snadná manipulace s laboratorními pomůckami a přístroji, které jsem obsluhovala. Také odběr a vyhodnocování vzorků pomocí antigenních testů a rapid testů pro mě nebylo těžké. A navíc práce v tak skvěle fungujícím kolektivu byla pro mne velkou podporou a motivací!

Jaké podněty Vám tato aktivita přinesla do života a do Vašeho profesního růstu?

Kromě analýzy vzorků na přítomnost viru SARS-CoV-2 jsem měla možnost vidět i nejrůznější genetická vyšetření, což mě velice zaujalo, a také otevřelo další možnosti mého příp. nasměrování v mé budoucí profesi. Díky této příležitosti jsem zjistila, že by se mi práce v genetické laboratoří velmi líbila.

Věřím, že se situace ohledně pandemie nakonec uklidní, a že dojde k úspěšnému zotavení převážné většiny pacientů, kteří byli touto nemocí nepříjemně zasaženi. V pomoci druhým vidím smysl a po těchto zkušenostech ji vnímám jako své životní poslání.

Simona Hurníková – studentka fakulty
Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D. proděkanka fakulty
Zdroj a foto: Univerzita Pardubice