Prohlášením památkou UNESCO práce kolem kladrubského hřebčína nekončí…
Pardubice – Členové Rady památky Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem si na červnovém zasedání rozdali úkoly, aby mohli nominaci připomínkovanou organizací ICOMOS podat na plenární zasedání mezivládního Výboru pro světové dědictví příští rok. Ovšem těsně před letošním zasedání výboru UNESCO v ázerbájdžánském Baku přišel požadavek na informaci, jak se na připomínkách od ICOMOS aktuálně pracuje. Nominace se dostala na pořad jednání už nyní, a jak víme, byla přijata a schválena. Pro Radu památky, ani pro Pardubický kraj, tím ale práce na rozdaných úkolech nekončí.
Členové Výboru pro světové dědictví se v rozpravě nad nominací v Baku shodli na výjimečných kvalitách nominovaného území a rozhodli zapsat památku na Seznam světového dědictví již v tomto roce s tím, že Česká republika všechna doporučení ICOMOS bez zbytečného odkladu vypořádá.
„Řada požadovaných věcí je už rozpracovaných. Ministerstvo kultury prohlásilo Kladrubský náhon kulturní památkou, nyní dobíhá správní lhůta. Začaly práce na novém management plánu a na krajském územním plánování se spolu s památkáři jedná o rozšíření ochranné zóny krajiny na jihu," říká předseda Rady památky Roman Línek a pokračuje: „Kromě toho, že na Radě koordinujeme zájmy několika rezortů, památkářů a všech, kteří do dění v tomto území vstupují včetně třeba energetiků a jejich požadavků na vedení vysokého napětí, tu máme i krajské zájmy. Vlastníme tu silnice se vzácnými stromořadími, jezdeckou školu s jízdárnou a také třeba most mezi Řečany a Kladruby nad Labem, který je ve velmi špatném stavu. Ve výhledu nás čeká zbourání nevhodné jízdárny z 50. let a výstavba nové v areálu školy a také výstavba nového mostu. Jeho podoba už byla vybrána s ohledem na to, aby co nejlépe zapadal do okolní krajiny a nenarušoval její vzhled."
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem byla v minulých pěti staletích formována pro chov a výcvik jedinečného plemene – starokladrubského koně. Je jedním z mála takových míst na světě. „Krajina byla postupně upravována tak, aby vyjadřovala svůj účel – šlechtění koní. Proto se tři hlavní osy krajiny kříží nikoliv (jako obvykle) ve vstupu do císařského paláce, ale ve vstupu do monumentálních stájí, kde se také kříží trasy hřebců a klisen v rámci provozu hřebčína. Na tyto osy navazuje rastr pastvin vymezený stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými stromy vysázenými tak, aby vytvářely prostorové iluze. Vlastní císařský zámek je nenápadný, trochu stranou a schovaný za stromořadím. Kompozice krajiny tak záměrně zdůrazňuje svůj primární účel – chov vzácných koní. Důležitou součástí hodnot krajiny je vodní systém, který byl po staletí zlepšován tak, aby krajině zajistil funkční udržitelnost," uvádí ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Hřebčín může v návaznosti na zapsání mezi světové památky UNESCO očekávat v dalších letech zvýšenou návštěvnost. „Je to velká výzva jak pro krajskou samosprávu, tak i hřebčín a místní samosprávy. Budeme muset koordinovat všechny aktivity tak, aby turisté o památce věděli, měli na místě kvalitní servis, ale aby příliš velký nárůst návštěvníků poklidnou krásu památky nezničil. Hřebčín odhaduje optimální roční návštěvnost do 100 tisíc lidí, nyní je to dohromady s pobočkou ve Slatiňanech 80 tisíc," dodává Roman Línek.
Zdroj a foto: Pardubický kraj
