RECENZE: Swingový třesk! Pirate swing band očaroval publikum Soundtrack festivalu
Poděbrady / Pardubice – Dvacetičlenný ansámbl Pirate swing band, specializující se na vlastní swingové aranže rockových skladeb, pro slavnostní zahájení prestižního festivalu Soundtrack Poděbrady připravil speciální pořad složený pouze z filmové muziky. A vyplatilo se. Sklidil ovace vestoje a publikum si vytleskalo několik přídavků. Podle mnohých návštěvníků koncertu šlo o největší překvapení celého letošního ročníku a vysoko nastavenou laťku.
Čich na talenty a trefa do černého
Čich na talenty ředitel festivalu Michal Dvořák prokázal již mnohokrát a v tomto případě šlo bez debat o trefu do černého. Laickým pohledem se mohlo zdát, že z desítek účinkujících vypíchnout mezi čtyři hlavní lákadla letošního ročníku swingový orchestr je riskantní nápad. Tím spíše v nejprestižnějším čase a na hlavním pódiu. Sázka na profesionalitu a originálnost pardubického seskupení však vyšla bezezbytku. Precizně nazkoušený repertoár složený z filmových songů (od Četníků ze Saint Tropez přes Absolventa, Hvězdné války až po Bridget Jonesovou, Monty Pythony a Simpsonovy) by fungoval i sám o sobě, avšak propojení s předem připravenými a skvostně online střihem synchronizovanými záběry z citovaných filmů na obřím plátně dodal pořadu další podstatný rozměr. Velká pochvala produkci a střihači.
Slavnostní otevírací koncert zahájil moderátor Miloš Pokorný spolu s Michalem Dvořákem a nutno dodat, že oba asi tušili, jaké překvapení návštěvníkům letošního Soundtracku připravili. Úvodní varování „zapomeňte na vše, co jste slyšeli o swingu" bylo na místě. Svěží a současný styl Pirátů se publiku zjevně zamlouval od první minuty. Zaplněné hlediště brzy tleskalo vestoje, tančilo a několikrát i na výzvu frontmana Jiřího Ševčíka též sborově zpívalo.
Chytře sestavená dramaturgie
Chytře sestavená dramaturgie koncertu přinesla vkusný mix humoru s emocionálními momenty (například píseň ze snímku Butch Cassidy a Sundance Kid, Raindrops Keep Falling On My Head), překvapivými fúzemi (propojení soundtracku filmu Florenc 13:30 s korejským hitem Gangnam Style a Mládkovými Zkratkami v rapové podobě jak od Milion plus) a reflexí současného stavu světa (To Love Somebody, při níž hlediště rozzářily stovky světélek mobilů).
Že všechny složky Soundtrack festivalu sedmý rok šlapou jako dobře promazaný stroj, je všeobecně známo. Nejinak tomu bylo i letos. Už zvukovou zkoušku Pirátů mohli v přímém přenosu vidět diváci Událostí České televize. Spojení pirátských swingařů s velkým pódiem, kvalitním zvukem a profesionálním zázemím akci náramně slušelo. A to i když kapela v závěru koncertu překvapila kromě publika rovněž pořadatele samotné. Prý pouhý týden před akcí se totiž rozhodla speciálně pro poděbradskou přehlídku nazkoušet novou skladbu – komplikovaný, asi osmiminutový mix slavných televizních znělek a písní. Byl to jeden z nejpovedenějších momentů večera.
Jedna ikonická skladba za druhou
K nadcházejícímu výročí sedmdesáti let televizního vysílání u nás Piráti tuto speciální směs otevřeli znělkou Československé televize. Poté už pestrý kaleidoskop střídal jednu ikonickou skladbu za druhou. Sandokan, Pan Tau, Televarieté, Páni kluci, Přátelé Zeleného údolí (s komediálním duetem Ševčíka a Jakuba Mauera), Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka a především velké finále v podobě znělky seriálu Rodina Smolíkova. V ní se vpředu blýskli též všichni doprovodní vokalisté kapely, kteří jsou aktuálně již čtyři (a skvělí).
Svou opakovanou spolupráci s legendární kapelou Queen Piráti zúročili pouze v náčrtu: prostřednictvím veleslavné Bohemian Rhapsody (Waynův svět), elvisovské Crazy Little Thing Called Love a závěrečné We Are The Champions ve stylu passo doble, zkombinované s motivy hlavního tématu slavného snímku Rocky, kdy se frontman Ševčík na forbíně náhle objevil bleskově převlečen do boxerského županu z americké vlajky a s boxerskými rukavicemi na rukou.
Ano, i na kostýmech si Piráti dali záležet, stejně tak jako na choreografiích (včetně kultovní Jacksonovy měsíční chůze), jakkoli úmorné srpnové vedro realizaci těchto mimohudebních kejklí zrovna nenahrávalo.
Covid-song jako velmi vtipný mix
Chtělo by se říct, že po aplausu, následujícím televizní směs, se atmosféra již vygradovat nedá. Piráti však potvrdili to, co pravidelní návštěvníci jejich koncertů už dobře vědí. Dá. Jeden z přídavků, Covid-song (jak ho z pódia nazval zpěvák kapely), přinesl velmi vtipný mix „všech skladeb, která band nestihl za dva roky pandemie publiku zahrát". Ve třech minutách jich bylo kolem třiceti. A pak už pršely konfety, tleskalo se vestoje a na jevišti klanělo.
„Zahájení hodně ve stylu," reagovala potetovaná mladá dívka a vedle ní sedící muž nadšeně dodal, že šlo o „jeden z nejlepších koncertů". Tančící dáma středního věku se přidala, že „nevěděla, co má čekat, ale královsky se bavila" a starší pár z první řady dojatě sděloval, že šlo o „super, krásný večer".
Piráti v bezmála dvouhodinové show na břehu Labe na pódiu odevzdali vše a ovace vestoje obecenstva byly jasným důkazem, že sázka na pardubický orchestr vynesla festivalu posluchačský jackpot.
Po swingovém třesku Piráti se 4TETem
Po swingovém třesku na Soundtracku Jiří Ševčík v závěru pořadu prezentoval pozvání na prosincové koncerty Pirátů s hostujícím 4TETem. Bude zajímavé sledovat, co vymyslí tentokrát a zda a jak, případně čím, ve spojení se synonymem perfekcionismu, Jiřím Kornem, hodlají příjemně šokovat tentokrát.
Autor: Tomáš Dvořák
Foto: Tereza Slowiková, Petr Vreštiak a Jaroslav Patka
Poznámka: Shodné příjmení autora této recenze a ředitele Soundtrack festivalu je pouhou shodou náhod.
