Restaurátoři z Univerzity Pardubice zahájili záchranu 7 000 let staré studny…

Pardubice – Odborníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice dnes zahájili práce, které povedou k uchování studny staré více než 7 000 let. V Evropě unikátní pravěkou dřevěnou stavbu archeologové zajistili loni při stavbě silnice D35. Celý proces konzervace bude restaurátorům trvat více než 10 měsíců a spotřebují na něj asi 600 kilogramů cukru. 

„Zkoumali jsme kamenný reliéf z už neexistujícího Juditina mostu v Praze nebo se podíleli na průzkumu staveb v jordánském skalním městě Petra, ale tato studna je vůbec nejstarším dílem, kterým jsme se u nás kdy zabývali," říká Ing. Karol Bayer, proděkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. 

Studna odkrytá u Ostrova v Pardubickém kraji je podle expertů nejstarší dochovanou dřevěnou architektonickou stavbou v Evropě. Vědci z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně odhadují, že stromy na její stavbu byly pokáceny mezi lety 5256 – 5255 před naším letopočtem. V kompletním stavu se zachovala zejména díky tomu, že byla celá tisíciletí pod vodou. I proto musí restaurátoři nyní s jednotlivými částmi pravěké stavby pracovat pouze v klimaticky stabilním prostředí, protože hrozí jejich vyschnutí. Právě dnes jednotlivé fragmenty postupně začínají napouštět roztokem cukru a vody, aby je stabilizovali a zpevnili. 

„Metoda s roztokem sacharózy, se používá na zachování dřevěných staveb ve světě často. Koncentrace se postupně zvyšuje, až cukr z velké části nahradí molekuly vody v buňkách dřeva a dřevěný prvek po vyschnutí zpevní. Náš postup od začátku konzultujeme také s experty na konzervaci dřeva z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze," popisuje Karol Bayer. 

Restaurátoři budou na konzervaci jediné studny potřebovat asi 600 kilogramů cukru. Do roztoku přidají také biocidní přípravek proti napadení dřeva mikroorganismy. Konzervační zásah potrvá 12-15 měsíců. Po vyjmutí dřevěných prvků z konzervačního roztoku budou muset být restaurátoři také velmi opatrní a monitorovat proces sušení, aby zabránili případné deformaci jednotlivých dílů. 

Autor: Martina Macková – vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa
Zdroj a foto: Univerzita Pardubice