S plicní embolií hospitalizují na pardubické kardiologii 280 pacientů za rok

Pardubice – Plicní embolie patří k častým a závažným kardiovaskulárním onemocněním. „Z hlediska příčin smrti se řadí mezi kardiovaskulárními chorobami na třetí místo hned po infarktu a mozkové mrtvici," konstatoval Petr Vojtíšek, přednosta Interní kliniky Pardubické nemocnice, jejíž součástí je i kardiologické oddělení.

Malá sraženina s velkými důsledky

„Na našem oddělení máme 280 hospitalizovaných pacientů s plicní embolií za rok," uvedl primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice Jan Matějka.

Co vlastně plicní embolie znamená? „Embolus je česky vmetek. A právě ten je základem plicní embolie. V 99 % jde o krevní sraženinu, která se dostává přes srdce do malého plicního krevního oběhu," vysvětlil Petr Vojtíšek. „Krevní sraženina ucpe větší či menší tepnu plicního oběhu. Tím zhoršuje průtok krve a možnost jejího okysličení. To má za následek zvýšený tlak v plicním oběhu. Ten může zhoršit činnost pravých srdečních oddílů a vést až k selhání srdce a smrti," nastínil přednosta Interní kliniky Pardubické nemocnice.

Plicní embolie vzniká většinou náhle

Zdrojem plicní embolie je žilní trombóza, tedy přítomnost krevní sraženiny v žilním systému. Ve většině případů u dolních končetin. „Hlavní faktory, které vedou k vzniku trombózy, jsou úrazy, zejména dolních končetin, ale také operace, hlavně na kostech dolních končetin a pánve, či dlouhodobá imobilizace, kdy pacient leží dlouho na lůžku. Nesmíme zapomenout ani na nádorová onemocnění či léky, například hormonální antikoncepci," dodal Petr Vojtíšek.

Plicní embolie vzniká většinou náhle. „Měla by se léčit v nemocnici. Pokud ji včas diagnostikujeme, je průměrná doba hospitalizace zhruba týden. Poté pacient zůstává asi šest týdnů doma v rekonvalescenci," podotkl přednosta Interní kliniky Pardubické nemocnice.

85 % případů léčby plicní embolie dopadá dobře

„Naštěstí 85 % případů léčby plicní embolie dopadá dobře. Pokud nastanou komplikace a trvá například zatížení pravé srdeční komory, jsou intervaly kontrol mezi třemi až šesti měsíci," doplnil Jan Matějka. Podle jeho slov počty pacientů s plicní embolií spíše narůstají. „Může to být dáno také tím, že v dnešní době máme přesnější možnosti, jak embolie zachytit," nechal se slyšet primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice.

„Nedávná koronavirová pandemie ukázala, že mezi velmi závažný rizikový faktor patří i onemocnění covid-19," sdělil přednosta interní kliniky.

Řada klíčových a zajímavých novinek

„Na poli léčby plicní embolie je v poslední době řada klíčových a zajímavých novinek," pokračoval Jan Matějka. „Proto jsme se tomuto tématu rozhodli věnovat na 26. krajském kardiologickém semináři, který se uskutečnil v prostorách pardubické radnice," řekl Petr Vojtíšek.

„Probírala se hlavně diagnostika a léčba plicní embolie. Naši mladí lékaři na akci prezentovali i zajímavé případy z našeho oddělení," doplnil přednosta Interní kliniky Pardubické nemocnice. 

„Příjemně nás překvapil zájem odborníků. Potěšila nás i plodná a živá debata po každém příspěvku," vyjádřil se primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice.

Studie PRAGUE-26

„V letošním roce jsme na našem pracovišti zahájili akademickou studii PRAGUE-26. Ta se zabývá novou metodou léčby rizikovějších plicních embolií," upřesnil Jan Matějka.

„Oproti standardní léčbě se lék aplikuje přímo do míst, kde sedí krevní sraženina," přiblížil Petr Vojtíšek.

„Pozitivní je, že dokážeme omezit nežádoucí účinky, jako je například krvácení," uzavřel primář.

Zdroj a foto: Nemocnice Pardubického kraje