S rozhodováním o obnově Zelené brány pomůžou zkušenosti jiných…
Pardubice – Město hledá v souvislosti s opravou Zelené brány inspiraci u památek, které podobnou rekonstrukcí již prošly. Při výběru nejvhodnějšího způsobu, jak tuto městskou dominantu opravit, pak bude moci vycházet nejen z odborných posudků, ale také ze zkušeností a postupů, které se osvědčily například při obnově zdí pardubického zámku. Zástupci města by měli o formě obnovy Zelené brány debatovat na začátku příštího roku, o samotné realizaci prací rozhodnou ekonomické dopady koronavirové pandemie.
„Tento rok je pro celou naši společnost po všech stránkách velmi náročný, a to jak psychicky a zdravotně, tak i po ekonomické stránce. Rozhodli jsme proto odložit rekonstrukci Zelené brány na dobu, kdy již nebudou dopady koronavirové pandemie na městský rozpočet tak výrazné. V současné době nás navíc čeká řada velkých investic, například výstavba Centrálních polytechnických dílen a Galerie města Pardubic v areálu Automatických mlýnů či realizace terminálu pro regionální autobusovou dopravu u vlakového nádraží," informuje primátor Pardubic Martin Charvát s tím, že technický stav Zelené brány odsunutí oprav zdiva umožňuje.
„Zelená brána již prošla dvěma etapami oprav, kdy byla mimo jiné zajištěna statika památkově chráněného objektu. Následující třetí etapa se týká ochrany zdiva proti povětrnostním vlivům. Stav objektu je však pravidelně kontrolován, v případě, že jsou při těchto kontrolách objeveny uvolněné zvětralé úlomky kamene, jsou s využitím horolezecké techniky následně zajištěny, tak aby nehrozilo jejich odpadnutí," dodává primátor.
Stávající technický stav zdiva této renesanční památky může vyřešit oprava počítající s obnovou omítek. Jedná se o tradiční způsob ochrany pláště a vzhledem k charakteru zdiva Zelené brány o nejkomplexnější metodu opravy. Dalším možným řešením je takzvaná konzervační metoda, kterou ovšem odborné posudky pro Zelenou bránu nedoporučují a která spočívá v náročném očištění a chemickém ošetření povrchu kamene. Stavební materiál by byl sice lépe ochráněn před povětrnostními vlivy, metoda ale nevyřeší přímé teplotní namáhání, které zdivu nesvědčí. Právě odborné posudky zahrnující stanoviska vydaná odborem správních agend a odborem hlavního architekta Magistrátu města Pardubic, odborných komisí či Koncepční návrh obnovy zděného pláště, který pro město zpracovala královehradecká Společnost pro rekonstrukce památek, se podle slov primátora stanou klíčovými dokumenty při závěrečném rozhodnutí zastupitelstva. Ve veřejné anketě, kterou radnice vypsala na začátku července 2019, přitom většina respondentů souhlasila s tím, aby byl bráně při opravě navrácen původní vzhled, tedy aby byla omítnuta.
Kromě odborných posudků se radnice zaměřila na památky, které podobnou opravou již prošly. „Díky získaným referencím budeme vědět, na co se zaměřit a jak co nejlépe nastavit parametry soutěže. Například omítky na hradní věži pardubického zámku drží již více jak dvacet let, je zřejmé, že zvolená technologie zde funguje. Struktura zámeckých zdí na hradní věži je navíc podobná struktuře zdí Zelené brány, takže se využití podobného a osvědčeného postupu nabízí," doplňuje primátor, který nad postupem zvoleným při obnově pardubického zámku debatoval s odborníky v oboru.
„Pokud by byla u Zelené brány zachována současná podoba a kameny by byly zakonzervovány, nevyřeší se tím problémy spojené s teplotními rozdíly, a tedy i postupnou degradací zdiva. Kamenné zdivo je masivní, což způsobuje, že při horkých letních dnech jádro objektu zůstává chladné a líc je naopak rozpálený. Omítnutí brány by tak bylo z historického hlediska i z pohledu bezpečnosti vhodnější variantou, jelikož omítka kámen ochrání před degradací a zmírní teplotní šoky. Navíc by se tím sjednotila podoba předbraní a Zelené brány, které historicky tvoří jeden celek," podotýká architekt Jan Kadlec, který dříve působil v Národním památkovém ústavu v Pardubicích.
Město za posledních pět let investovalo do oprav této městské dominanty téměř 1 milion korun, které pokryly výdaje spojené nejen s pravidelnou údržbou objektu, ale také s opravou schodiště, zdiva a ochozu, sanací zkorodovaných kotevních prvků, zajištění prvků ocelovými táhly a lanovými sítěmi, údržbou hodin či tenzometrickým měřením stahovacích táhel.
Zdroj: Magistrát města Pardubic
Foto: ilustrační redakce Pardubice ŽIVĚ
