Šedesát zlatých dukátů z třicetileté války se skrývalo na Králicku…

Pardubice – Kulturní dědictví Pardubického kraje se letos na podzim rozrostlo o vzácný poklad šedesáti zlatých dukátů ze šestnáctého a sedmnáctého století. Depot se ukrýval jen několik málo centimetrů pod povrchem země na Králicku. Jedinečný soubor mincí, který zahrnuje i osmanské ražby, obohatí sbírky Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Nález vědecky zpracuje Východočeské muzeum v Pardubicích.

„Jedná se o velmi cenný soubor, a to jak z hlediska materiální hodnoty, tak především z té historické. V Pardubickém kraji máme na nálezy podobného významu v posledních letech štěstí. Tento poklad se svým významem řadí za denárový poklad století z Chýště a bronzovou nádobu z Kladiny. Všechny tři nálezy mají minimálně středoevropský význam," říká první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Podle něj je zpracování, uchování i následná prezentace těchto nálezů výsledkem dobré spolupráce odborníků z muzeí zřizovaných Pardubickým krajem. „Spolupráci napříč našimi organizacemi máme nastavenou skvěle. Máme archeology, odborné konzervátory, jsme vybavení pro dohledávání nálezů a máme i historiky se zaměřením na různá období, kteří nálezy vyhodnotí. Pozoruhodné je, že těm samým lidem prochází pod rukama během čtyř let již třetí poklad nebývalé hodnoty a významu. To není zcela běžné. Někomu se to nepoštěstí ani za celý profesní život," upozorňuje Roman Línek.

Numizmatici neskrývají radost nad nebývalým nálezem. „Nález zatím nebyl oceněn, ale historická hodnota je značná, především z hlediska dějin hmotné kultury a peněžního oběhu," říká numizmatik Východočeského muzea v Pardubicích Petr Vorel.

Žold nebo kořist?

Dobu uložení depotu datují numizmatici do poloviny třicátých let 17. století. Tedy do doby, kdy v zemích Koruny české zuřila třicetiletá válka. V takových dobách mnohem častěji lidé ukrývali peníze a cennosti z rozličných důvodů. K prověření různých hypotéz budou ovšem historici potřebovat ještě čas.

„Předběžně lze předpokládat, že šlo o peněžní hotovost, která byla v polovině třicátých let 17. století shromážděna v tehdejších Uhrách. Nepochybně byla určena k transportu na delší vzdálenost, proto se jedná výhradně o zlaté mince, stejná hodnota ve stříbře by byla asi desetkrát těžší. Mohlo se jednat o vyplacený žold nebo třeba podíl z kořisti, které bylo nutné následně ukrýt," vysvětluje Vorel.

Dukáty pochází z Uher, Polska, Nizozemska i z Osmanské říše

Jeho předběžný odhad vychází především z toho, že nejmladší datovaná mince ze souboru pochází z roku 1631. „Významným argumentem je i mimořádně dobrá zachovalost uherských dukátů z třicátých let 17. století. Kdyby byly déle v oběhu, jejich stav by byl podstatně horší. Značnou část nálezu tvoří starší dukáty nizozemské a polské, neobvyklá je i přítomnost mincí tureckých," pokračuje Vorel.

Dukáty byly nejspíše v měšci

Podle archeologů byly mince uloženy patrně v organickém obalu, který se do dnešních dnů nedochoval. „Mohlo se jednat o kožený váček nebo měšec. Ten byl ukryt pod zemí, ale ne moc hluboko. Vlivem orby byla část mincí později rozptýlena mimo hlavní jádro nálezu, kde bylo soustředěno čtyřicet pět dukátů," vysvětluje archeolog Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě David Vích.

Při opakovaných dohledávkách tým archeologů nalezl patnáct dalších dukátů a jednu stříbrnou minci, která pravděpodobně s nálezem nesouvisí. „Podle historických pramenů předpokládáme, že nedaleko místa uložení procházela dnes již zaniklá cesta," doplňuje Vích.

Nejvýznamnější ve východních Čechách

Pro východní Čechy se v případě kralického pokladu jedná asi o nejvýznamnější zlatý poklad tohoto druhu. Soubor 36 podobných dukátů a šesti stříbrných mincí objevil v loňském roce také archeologický průzkum při revitalizaci frýdlantského zámeckého rybníka. Ještě větší je tzv. uničovský poklad nalezený sice už v roce 1911, ale zveřejněný teprve před třemi lety. Ten obsahoval dokonce 352 zlatých mincí, opět dukátů podobných těm z Králicka, které byly ukryty pravděpodobně v roce 1614.

Poklad bude brzy k vidění

Pardubický kraj se snaží, aby u podobných případů byl nález co nejdříve připraven k vystavení. „Samozřejmě to nejde hned. Nejdříve se mince musí zpracovat, ale i v případě denárového pokladu se nám jeho první část podařilo vystavit hned v následujícím roce. Kolegy z našich muzeí podpoříme tak, aby tomu bylo i v tomto případě," slibuje první náměstek hejtmana Roman Línek, který je zodpovědný za majetek kraje, investice a kulturu.

Ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek informoval, že poklad poprvé vystaví při muzejní noci na jaře příštího roku. V tu dobu budou známé i přesnější analýzy z vědeckého zpracování ve Východočeském muzeu v Pardubicích, kde také připraví katalog k nálezu.

Výběr významných depotů a hromadných nálezů z Pardubického kraje za posledních 10 let

Dašice, okres Pardubice, 2010

Významný depot desítek bronzových šperků z období mladší doby bronzové (14.–11. stol. př. n. l.)

Křenov, okres Svitavy, 2013

Nález více než 100 kusů stříbrných denárů z konce 13. století.

Dubany, okres Pardubice, 2015

Soubor 164 stříbrných pražských grošů ze 14. století ražené v Kutné Hoře za vlády Václava IV. (1378–1419).  Na mincích se dochoval i ražební lesk, mince tedy mohly být součástí jednoho souboru, mohla to být například výplata žoldu.

Denárový „poklad století" z Chýště, okres Pardubice, 2015

Soubor více než 1000 kusů stříbrných mincí či jejich zlomků z konce 10. století byl nalezen v katastru obce Chýšť. Mincovní soubor tvoří české denáry ražené knížetem Boleslavem II. (972–999) v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. Těchto mincí se nedochovalo mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví a jejich historická i sběratelská hodnota je obrovská. Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě. Nález obsahuje také zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí.

Kladinská situla, okres Pardubice, 2017

Osamocená bronzová nádoba z pozdní doby bronzové (11. – 10. stol. př. n. l.) nemá svým tvarem, rozměry a kovotepeckou výzdobou relevantní analogii v České republice. Nejbližší podobné typy nádob pocházejí až z Maďarska. Pravděpodobně se jedná o doklad mezinárodního obchodu a společenských a kulturních vazeb napříč Evropou.

Korunový poklad, Staročernsko, okres Pardubice, 2018

Jednokorunové a dvoukorunové mince z let 1946 až 1948 v celkovém počtu 3 788 kusů byly ve dvou částech zřejmě v plechové nádobě či obalu z organického materiálu ukryty v lese nedaleko obce Staročernsko na Pardubicku

Králický zlatý poklad, Králicko, okres Ústí nad Orlicí, 2018

Jedinečný soubor 60 zlatých dukátů, který zahrnuje i osmanské ražby. Zřejmě šlo o peněžní hotovost, která byla v polovině 30. let 17. století shromážděna v tehdejších Uhrách.

Zdroj a foto: Pardubický kraj