Studentskou soutěž architektury vyhrál projekt Revitalizace areálu hradu Rychmburk…
Praha– Vítěze 11. ročníku soutěže Cena Břetislava Štorma vyhlásili pořadatelé 27. června 2019 v Praze. Soutěž je určena pro studenty architektury ČVUT. Vítězka Dominika Dašková zpracovala projekt revitalizace areálu pivovaru a hradu Rychmburk v obci Předhradí, za který získala Cenu Břetislava Štorma. Další ocenění získaly projekty na revitalizaci okolí města Rožmberk nad Vltavou, návrh dostavby proluky v Dačicích a urbanistický návrh rehabilitace města Mimoně.
Cílem soutěže je iniciovat a podporovat zájem studentů o obor památkové péče a zvyšovat úroveň připravenosti studentů pro praxi v oblasti péče o kulturní odkaz minulosti. Soutěž je zaměřena na oceňování nejkvalitnějších koncepčních studií a projektů studentů, kteří absolvují semestrální projekty, bakalářské a diplomní práce v ateliérech Ústavu památkové péče FA ČVUT v Praze.
„Kvalita projektů v soutěži mě velmi potěšila. Je povzbuzující vidět, že dnešní studenti architektury se umí dívat na objekt v historickém a místním kontextu, přitom jej citlivě a funkčně zasadit do současné doby. Tím je dokáží vrátit zpět do života a hlavně inspirovat ty, kdo o budoucnosti řešeného tématu rozhodují. Nejsmutnější pohled je totiž na chátrající nebo necitlivě pojaté obnovy historických staveb. Jsem proto velice ráda, že mezi budoucími architekty jsou takto nadaní lidé," uvedla předsedkyně poroty Ing. arch. Věra Kučová.
Vítězný projekt je zaměřen na revitalizaci kulturních památek areálu pivovaru a hradu Rychmburk v obci Předhradí. Práce navazuje na záměr Pardubického kraje změnit funkční využití hradu a otevřít ho pro veřejnost. Objekt přilehlého pivovaru je v současnosti opuštěný a chátrá, v prostorách hradu je ústav pro duševně nemocné.
Koncept obnovy hradu Rychmburk zahrnutím zdevastovaného pivovaru a uvážlivým rozvržením funkcí širšího areálu nastínil kulturní zhodnocení významného, veřejnosti dosud nepřístupného hradu, ale inicioval i využití a tím i záchranu zdevastovaného pivovaru.
„Nachází se zde hradní infocentrum, prohlídkové okruhy hradu, společenský sál se zázemím a ubytovací apartmány vysokého standardu. V návštěvnickém dvoře v objektu bývalého pivovaru navrhuji doplňkové funkce návštěvnického areálu," popisuje nové rozvržení objektů autorka vítězného projektu Dominika Dašková a dodává: „Celému projektu předcházela důkladná analýza historických podkladů. Lví podíl na této části odpracovala také má spolužačka Barbora Cahová, která zpracovala část stavebně historického průzkumu, který vždy tvoří nedílnou součást obnovy historických objektů. Celý proces práce na tomto projektu byl pro mě příjemný a pozitivní, díky přístupu místních lidí z Rychmburku."
Tato studentská práce inspirovala obec Předhradí k zakoupení zchátralého pivovaru a tím ke scelení hradního areálu. „Jedná se o vzácný případ, kdy práce studenta vedla k tak zajímavému návrhu, že se bezprostředně po jeho představení začal naplňovat. Současně jde o příklad dobré spolupráce obce Předhradí, Pardubického kraje a Ústavu památkové péče fakulty architektury ČVUT, která pomohla najít nový život pro významnou kulturní památku", uvedl vedoucí ústavu prof. Václav Girsa.
Více o pivovaru: www.pardubicezive.eu/obec-predhradi-ziskala-v-aukci-byvaly-pivovar/
Druhé místo získal Martin Kolovský za návrh revitalizace málo známé a historicky hodnotné krajinářské úpravy rozsáhlého území v okolí města Rožmberk nad Vltavou. Projekt student založil na detailním terénním i archivním průzkumu. Jedná se o pozoruhodný počin s celostním vnímáním kulturní krajiny s oživením zapomenutého konceptu a s rehabilitací jeho zaniklých či zastřených komponentů. Dokládá smysl a význam úlohy architekta i v zadání menšího stavebního programu, který má v důsledku velký přínos pro zvýšení hodnoty kulturní krajiny.
Na třetím místě se umístil projekt Veroniky Cirmonové. Ten zpracovala na novostavbu domu dětí a mládeže, která by zaplnila proluku městské památkové zóny v Dačicích. Budova je řešena moderně a jako bezbariérová. U fasád bylo cílem pomocí drásané omítky moderní stavbu začlenit do dané části města, které se nachází v historickém centru u náměstí.
Čestné uznání získal kolektiv autorů za velmi zdařilý urbanistický návrh rehabilitace různých částí těžce poškozeného historického města Mimoně. Přínosem práce je dělba zadání, a tedy i různorodost řešených úkolů a inspirativní vizualizace mnoha veřejných prostranství, včetně snahy o řešení parteru v místech kolizí pěších s motorovou dopravou. Projekt je dobrým modelovým příkladem realistických úkolů, které architekti v praxi mohou řešit a zároveň ukazuje přínos zapojení architekta při plánování revitalizací obcí a měst.
Cena Břetislava Štorma
1. ročník soutěže Cena Břetislava Štorma, byl vyhlášen v roce 2009. Pro ohodnocení oceněných prací je stanovena částka 30.000,- korun. Hlavní cenu představuje Cena Břetislava Štorma, která je provázena finanční odměnou ve výši 15.000,- korun. Pro ohodnocení dalších kvalitních prací, umístěných na druhém a třetím místě, případně pro mimořádné odměny je určena zbylá část finančních prostředků. Soutěž pořádá Ústav památkové péče FA ČVUT ve spolupráci s ČNK ICOMOS. Předsedou poroty je vždy respektovaná osobnost orientovaná v oboru architektury. V minulých letech se této funkce ujali například historik umění prof. Ivo Hlobil, rektor Akademie výtvarných umění doc. Jiří T. Kotalík, či ředitel Národního technického muzea Mgr. Karel Ksandr.
Břetislav Štorm
Ing. arch. Břetislav Štorm – významný český památkář, mnohostranně nadaný umělec vynikl jako architekt, ale též jako grafik a ilustrátor. Zabýval se heraldikou, návrhy nábytku, šperků a liturgických předmětů. Byl činným publicistou, autorem básnických próz, povídek, statí o architektuře a životním stylu. Hlavním zájmem a životním posláním Břetislava Štorma byla záchrana památek. Jeho působení ve státní památkové péči zahrnovalo oblast výzkumu a metodiky. V 50. letech 20. století se architekt Štorm angažoval při památkových úpravách řady významných památek, zejména hradů a zámeckých areálů. O záchranu mnohých se mimořádně zasloužil. Podle jeho návrhu, metodického vedení i s jeho osobní autorskou účastí na stavbách byly prováděny záchranné stavebně restaurátorské práce zejména na hradech Kost, Švihov, Buchlov, Křivoklát a Karlštejn. Významné bylo jeho angažování při úpravách zámků v Chlumci nad Cidlinou, Boskovicích, Klášterci nad Ohří i při rehabilitaci zámeckých zahrad či jejich parterů v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusích, Mnichově Hradišti, Jemništi či v Liblicích.
Výsledky své výzkumné činnosti publikoval Břetislav Štorm v odborném tisku. Bohaté praktické zkušenosti tohoto vzdělaného památkáře – architekta jsou shrnuty v metodické publikaci Základy péče o stavební památky, která byla vydána až po Štormově smrti v roce 1965 Státním ústavem památkové péče v Praze. Tato publikace patří dodnes mezi základní a stále vysoce aktuální tituly odborně metodického charakteru. Všestranná osobnost Břetislava Štorma je dodnes nedostižným příkladem symbiotického spojení profesí vzdělaného badatele, památkáře – metodika a tvůrčího architekta.
Mimořádný přínos Břetislava Štorma pro obor byl oceněn až s velkým odstupem v roce 1999 udělením Ceny Ministerstva kultury České republiky za památkovou péči in memoriam.
Zdroj a foto: ČNK ICOMOS
