Svatojakubská cesta vede poutníky kolem Zámku Pardubice…

Pardubice – Cesta Svatého Jakuba je název poutních cest, které se z celé Evropy sbíhají směrem ke španělským hranicím a vedou k hrobu svatého Jakuba do katedrály v Santiagu de Compostela ve španělské Galícii. Pardubickým krajem vede Východočeská trasa svatojakubské cesty, která měří 265 kilometrů a navazuje na další evropské trasy. Její značení připravuje už několik let spolek Ultreia. Na turistických cedulích a rozcestnících, ale i objektech vedou poutníky znaky mušlí, které jsou mezinárodním symbolem poutě do Santiaga de Compostela. Pískovcová plastika svatojakubské mušle byla dnes odhalena na Zámku Pardubice.

„Trasy většinou procházejí historickými poutními směry, už ve středověku poutníky naváděly kostely svatého Jakuba, které byly často stavěné s věží, viditelnou z daleka. Dnes poutníky vede moderní turistické značení – většinou samolepky s malými žlutými mušličkami v modrém poli, někdy je symbol dřevěný nebo kamenný. V objektu označeném mušlí poutník dostane zdarma pitnou vodu. Na Zámku Pardubice si může zakoupit poutnický pas a získat do něj razítko," říká Tomáš Libánek, ředitel Východočeského muzea v Pardubicích, které pardubický zámek spravuje.

V České republice jsou v současné době proznačeny tři cesty a právě Východočeská trasa tuto síť rozšíří. Navazuje na cesty vedoucí z Polska z poutních míst Krzeszów (Křešov) a Wambierzyce (Vambeřice), pokračuje přes Královéhradecký kraj na Pardubice a přes Kutnou Horu do Vlašimi, kde trasa naváže na Jihočeskou trasu pokračující dále do Rakouska a Německa.

Cesta byla vyhlášena Evropskou kulturní cestou a od roku 1993 je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Od 80. let minulého století stoupá počet lidí, kteří se na ni vypraví. V posledních letech to jsou statisíce poutníků ročně.

Východočeská trasa

Po překročení česko-polské hranice vede krajinou CHKO Broumovsko, budovanou po staletí benediktiny z kláštera v Broumově. Lemují ji pískovcová skalní města, na Hvězdě překračuje Broumovské stěny, pak míří do Police nad Metují a dále na Hronov, Červený Kostelec, Českou Skalici a do Babiččina údolí. Během putování jistě upoutá poutníkovu pozornost Kuks. Za ním trasa pokračuje podél řeky Labe a společně s ní do Polabské roviny na Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice a Přelouč. V úseku za Přeloučí ji lemují drobné románské kostelíky. Dále pak cesta míří přes cíp Železných Hor do Záboří nad Labem, kde Labe opouští a stáčí se směrem ke Kutné Hoře. Ještě před ní je však třeba v obci Jakub navštívit jeden z nejhezčích kostelů sv. Jakuba, který pochází také z doby románské a v tomto slohu zůstal jako jeden z mála zachován. Pak následuje Kutná Hora s památkami zapsanými na Seznam světového dědictví UNESCO. Závěrečná část Východočeské trasy prochází údolím Vrchlice na Kácov k Sázavě a pak se napojuje na trasu Jihočeskou směřující na Český Krumlov a dále na Pasov, slavné poutní místo Altötting a Mnichov.

„Od začátku jsem neváhal Východočeskou trasu podpořit, považoval jsem to za obrovskou příležitost pro náš kraj, který se potýká s nedostatkem turistů," konstatoval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „V našem kraji trasa prochází Pardubicemi a říkali jsme si že je dobré upozornit klenot, který v Pardubicích je, a to na pardubický renesanční zámek. Protože je kraj jeho vlastníkem, je naší povinností ho i propagovat. A tohle může být forma propagace," dodal hejtman.

Zdroj a foto: Východočeské muzeum v Pardubicích