Swingoví Piráti zvedli ze sedadel tři města…
Pardubice – I přes přísné restrikce vyvolané epidemií koronaviru a v atmosféře rušení většiny kulturních akcí kapela Pirate Swing band, známá svou specializací na swingové aranže rocku a popu, zariskovala. Už poosmé divákům nabídla své tradiční Galakoncerty a nutno podotknout, že i letos šlo o trefu do černého. Odměnou jim byly opakované potlesky vestoje, jež si vysloužila hned ve třech městech – domovských Pardubicích, Hradci Králové a Ústí nad Orlicí.
Piráti se odvážně vydali do nebezpečných vod
Nařízeními omezené kapacity sálů, nejistý prodej vstupenek, do poslední chvíle nervozita, zda se dlouho připravované show vůbec uskuteční a zda publikum v respirátorech přijde – obavy byly na místě. Piráti se však přesto se svým škunerem swingu odvážně vydali do nebezpečných vod a obecestvo to náležitě ocenilo. „Přes respirátory emoce sice vidět moc nejsou, ale nadšené reakce na nový program, jenž jsme do jisté míry šili na míru téhle podivné době, nás moc potěšily," říká frontman tělesa, Jiří Ševčík. Ten po celý koncert nenechal posluchače vydechnout a dramaturgie, jež měla spád, tak nabídla široké spektrum vjemů, které v hledišti vyvolávaly škálu emocí, od slz až po hurónský smích.
Galavečer odstartoval pěkně zostra
Gala 2021 odstartovalo zostra – swingovou aranží vánoční pecky Merry Christmas Everybody od hardrockových Slade. Poté kapela servírovala nápadité swingové verze Queen, Sandry či Rolling Stones a nabídla svého letošního hosta. A začaly se dít věci. Dan Bárta se představil přesně tak, jak uváděly plakáty – ve zcela nečekané poloze, kdy za doprovodu Pirátů vystřihl svůj hit On My Head, zgruntu přearanžovaný do sinatrovského stylu.
Hned vzápětí se scéna změnila na sedmdesátkový disco klub a funky inkarnace big bandu v songu Slim Jim měla výtečný groove. Pak se ovšem Bárta svěřil se svými hudebními oblíbenci a pouze pro ten večer s bandem zazpíval osobité a skvěle prožité a zazpívané písně Cher, Stinga, skupiny Police nebo BJ Thomase. Po skončení svého bloku se na pódium kvůli neutuchajícímu aplausu vracel ještě třikrát děkovat.
To však bylo představení teprve ve své polovině. Druhý poločas těleso využilo snad ještě efektivněji. Citlivě poskládaná mozaika nabídla dva vrcholy. Jednak Ševčíkův duet s druhou polovinou kreativního tandemu kapely – aranžérem a pianistou Radkem Škeříkem, kdy společně do tříminutové kompozice vměstnali desítky českých písní, které prý během pandemie kvůli rušení koncertů publiku nestihli zahrát. Chytře vymyšlená a gradující kompozice vzbudila velký aplaus.
Nečekaná a spontánní pocta „Mekymu" Žbirkovi
Ještě větší nálož si však zpěvák kapely Pirate Swing band připravil v nečekané a spontánní poctě zesnulému Miroslavu Žbirkovi prostřednictvím skvěle interpretované Balady o poľných vtákoch pouze s pianem a prakticky ve tmě. Po rozsvícení se pak leskly nejen oči řady diváků, ale i samotného interpreta.
Ten v průběhu večera pokřtil rovněž audioverzi své knihy Skoro všechno nej, jíž vypráví známý herec a dabér Bohdan Tůma. V královéhradeckém Aldisu se dokonce role kmotra zhostil někdejší tajemník Freddieho Mercuryho, Peter Freestone. Tomu band věnoval tři skladby právě od Queen: Dreamer's Ball, Crazy Little Thing Called Love a Bohemian Rhapsody.
To už se ale „šlo do finále". Přeswingovaní Bee Gees nebo Wham, stovky světélek telefonů v publiku, klanění… a překvapení. Sál najednou zcela potemněl a uprostřed hlediště se náhle jakoby kouzlem zjevil Jiří Ševčík, jen v kuželu bodového reflektoru, a zazpíval melodii, jež by klidně mohla být (a nejspíš i byla) empatickým poselstvím do covidových dní. Původně Kornova skladba Jednou je hůř, jednou je líp v prosté a hudebně úsporné úpravě s doprovodnými vokalisty pohladila po duši a právem si získala další ovace vestoje.
Třešnička na dortu? Závěrečný duet Bárty s Ševčíkem
To ale překvapením neměl být konec. Na scéně se nečekaně opět objevil Dan Bárta a nabídl třešničku na dortu celého večera – závěrečný duet s Jiřím Ševčíkem. „Dan mi to navrhl na prvním koncertě a mně se rozklepala kolena," glosuje s úsměvem lídr Pirate Swing bandu. „Nikdy bych si nemyslel, že se mi poštěstí pěvecky souznít s dle mého nejlepším zpěvákem téhle země a je to pro mě vnitřně určitě nezanedbatelná meta, z níž mám velkou radost. Současně ale setsakramentská zodpovědnost – duet s Danem prostě nemůžete zblbnout!" Obavy však byly zbytečné, Armstrongova What A Wonderful World měla v podání obou interpretů lesk i niternost a bylo znát, že muzikantské propojení nejen v hlavních vokálech, ale i Bárty a celého bandu fungovalo jako jeden skvěle vyladěný organismus.
Výtečný výkon dvacetičlenné kapely podtrhlo brilantní ozvučení a světelné efekty a vděčné publikum ve všech třech městech souboru věnovalo ovace vestoje a vytleskalo si i přídavky, v ústeckém Roškotově divadle kvůli blízkým hranicím i jeden v polštině.
Koktejl pozitivních vjemů zafungoval
Koktejl pozitivních vjemů, propojených fungující komunikací s publikem, zkrátka zafungoval a diváci odcházeli nabiti minimálně na několik dalších týdnů. „Pokud se podaří, že obecenstvo na ty dvě hodiny zapomene na strasti všedního světa, nic víc si přát nemůžeme a je to to největší ocenění," vysvětluje Jiří Ševčík, jehož i s bandem hned začátkem nového roku čekají další výzvy, například speciální koncert v legendárním divadle Semafor s hostující Jitkou Molavcovou. Kým ale hodlají „přebít" skvělého Dana Bártu v dalším ročníku Galakoncertů, to se musíme nechat překvapit.
Autor: Tomáš Dvořák
Foto: Tomáš Karlík
