Syndrom náhlého úmrtí kojence – strašák, který dosud není spolehlivě vysvětlen…

Orlickoústecko – Primář dětského a novorozeneckého oddělení Luděk Ryba by rád pořídil čtyři nové simulátory na nácvik resuscitace kojence v celkové hodnotě 500 tisíc korun. 

Spojil se proto s nadačním fondem S námi je tu lépe!, který oslovuje o pomoc širokou veřejnost. Ty mají nahradit stávající, již dosluhující a zastaralé modely, které slouží rodičům pro nácvik kardiopulmonální resuscitace miminka během předporodních kurzů. Od roku 2009 je navštívilo už čtyři a půl tisíce rodičů. 

Co je syndrom náhlého úmrtí kojence?

Je to stav, kdy kojenec přestane náhle dýchat a pokud se nezahájí ihned resuscitace, dochází k jeho úmrtí. Postihuje kojence ponejvíce mezi 2. až 10. měsícem věku, častěji chlapce než dívky. Nejčastěji se tak děje mezi půlnocí a šestou hodinou ranní a více případů bývá v chladných měsících. Příčina není spolehlivě známa. Nejdiskutovanější možností je nevyzrálost dechových center – faktorů ale je zřejmě více.

Jaké je doporučení poskytnutí první pomoci?

Kojenec by měl ležet na rovné a pevné podložce s nezakloněnou hlavou. Poté bychom měli uvolnit dýchací cesty (lehce předsunout bradu, abychom bránili zapadnutí jazyka) a dítě na úvod 5x prodýchnout (u nejmenších dýcháme do nosu a úst zároveň a  vdechujeme jen objem vlastních úst, protože kojenec má daleko menší plíce než dospělý člověk).  Pokud dítě nereaguje, zahajujeme srdeční masáž. Tu provádíme tak, že stlačujeme hrudní kost o třetinu hrudníku směrem k páteři. Kompletní resuscitaci- tedy srdeční masáž a umělé dýchání -provádíme v poměru 30 : 2 (30 stlačení srdce a následně 2 vdechy), snažíme se o celkovou frekvenci 120/minutu.

Samozřejmostí je volání linky 155 nebo 112 – u dětí voláme po minutě resuscitace, která má přednost („nejdřív dýchej a pak hned volej!"). S resuscitací se snažíme vydržet až do příjezdu záchranné služby.

 Je nějaká prevence proti syndromu náhlého úmrtí kojence?

Ano je. Například v těhotenství ani po narození dítěte nekouřit, nepít alkohol a neužívat drogy. Dítě nepřehřívat a ani nepodchlazovat (hlavně ve spánku). Dítě by také bez dozoru nemělo ležet na bříšku a vůbec ne na měkké nebo snadno posunlivé podložce. Doporučuje se používat dudlík, který brání ochabnutí svalů horních cest dýchacích.  Možností ochrany je monitor dechu, který se v podobě podložky ukládá pod dítě.

Primář Ryba přiblížil, proč se na dětském oddělení v Orlickoústecké nemocnici rozhodli učit rodiče oživovat své děti:

Zdroj: Nemocnice Pardubického kraje, a.s.