Vojtěch Dyk, Jakub Prachař a Jan Maxián jako Tros Discotequos bavili sebe i publikum

Poděbrady – Tři výrazné osobnosti, které se sešly v kapele Nightwork, se představily na festivalu Soundtrack Poděbrady jako členové formace Tros Discotequos. „My jsme ji měli už v době, kdy jsme působili v kapele Nightwork. To vycházelo hlavně z toho, že jsme jako tři herci vystupovali v představení, které uvádělo pražské divadlo La Fabrika. Ale postupem času jsme tuto aktivitu i kvůli Nightworku utlumovali," vysvětlili existenci unikátního projektu Vojtěch Dyk, Jakub Prachař a Jan Maxián. 

S Tros Discotequos jde o improvizaci 

„Kapelu už jsme tedy měli. Tu už teď nemáme," shodli se pánové z Tros Discotequos, podle nichž je formace Tros Discotequos postavena na úplně jiném základu. „My vlastně nikdy dopředu nezkoušíme. Podstatou vystoupení s Tros Discotequos je improvizace," poznamenal trojlístek výrazných osobností, jehož koncerty jsou koktejlem nakažlivé radosti z muziky a společného setkání.

„Moc často se nescházíme," přiznali Vojtěch Dyk, Jakub Prachař a Jan Maxián. „Mohli bychom vyrazit třeba na týden k moři," navrhoval Jakub Prachař, který v tomto projektu zpívá a hraje na bicí. „Nás vždycky nejvíc potěší, když píseň skončí u všech ve stejnou chvíli. Já sám stejně umím jen dva rytmy," prohlásil Jakub Prachař. 

Nejlepší nápady mívají na „zvukovkách"

„Naše nejlepší nápady přicházejí na zvukových zkouškách. V telefonech máme všichni tři plno nahrávek a neustále si říkáme, že se někdy někde sejdeme a pustíme si je. A pak třeba začne práce na nějakém albu," nechali se slyšet Tros Discotequos, kteří dokážou během jednoho večera hudebně spojit zdánlivě nespojitelné. A to od populárních songů až po operní árie.

To byl příklad i poděbradského koncertu, během něhož si diváci částečně mohli určit, jaké písně na něm mají zaznít. Některé skladby měly hodně překvapivé vyznění. Ve finále možná i pro samotné interprety. 

Původně chtěli hrát hlavně filmové melodie

„Původně jsme chtěli hrát hlavně filmové melodie, ale pak jsme zjistili, že vlastně žádné pořádně ani neznáme," líčili pobaveně Tros Discotequos.  

Na pár z nich ale přece jen došlo. Třeba na titulní melodii z trháku zvaného Titanic, kterou však orámoval hit skupiny Tři sestry Láďa jede autobusem. „Nikdy v životě se na koncertu Tros Discotequos nepogovalo. Tak si to zkuste," vybízely hlavní hvězdy festivalové publikum.

To ocenilo netradiční hudební kombinace. Po hitech Karla Gotta přišla na řadu titulní melodie ze seriálu Akta X. Svého „rodinného mixu" se dočkala rodina Vondráčkových. A to poté, co z publika vzešlo přání, aby hvězdné trio zahrálo hit své předchozí kapely Nightwork Tepláky. „Věci od skupiny Nightwork nehrajeme," pravili rezolutně členové Tros Discotequos. „Ale můžeme zahrát třeba Džíny," navrhli a přidali další pecku Lucie Vondráčkové Vítr. Poté následoval šlágr slatiňanské rodačky, tety Lucie, Heleny. „Rodinu Vondráčkových už raději necháme na pokoji," reagoval Vojtěch Dyk.      

Ten si s chutí „střihl" i taneční vložku ve stylu televizního pořadu StarDance …když hvězdy tančí a píseň You Are So Beautiful. Nechyběly ani taneční vypalovačky z „devadesátek", jako byl hit Dr. Albana It's My Life. Skvělý tah na branku měla i funky chvilka s hity od skupin Sexy Dancers (Slim Jim), J. A. R. (Bulhaři) a Monkey Business (Saturday Night Is Over a My Friends).  

Tři čuníci s Michaelem Jacksonem

Unikátní podobu získali Tři čuníci od Jarka Nohavici následovaní Michaelem Jacksonem nebo Anděl Karla Kryla či Podvod od sourozenců Nedvědových. Pozitivní ohlas vzbudil rovněž Sting, pecka od skupiny Queen The Show Must Go On nebo moderní podoba italské lidové písně Bella Ciao.  

Dostalo se i na dvě pecky od skupiny Lucie. Hit Šrouby do hlavy si s Tros Discotequos přišel na klávesy zahrát rovněž ředitel festivalu Soundtrack a člen kapely Lucie Michal Dvořák. 

Argema: Kapela nebo kavkazské jídlo?

Dyk, Prachař i Maxián bavili sebe i diváky různými vtípky. Když se jako přání na lístečku od diváků objevilo jméno Argema, Vojtěch Dyk se naoko divil. „To je kapela," otázal se. „Ne, kavkazské jídlo," pohotově odvětil Jakub Prachař. „Já myslel, že Argema je Arakain chudých," dodal Vojtěch Dyk.

Ten pozdravil i „neplatiče", kteří koncert sledovali zdarma na nedalekém mostě. „Nikdy v životě jsme na našem koncertu s Tros Discotequos neměli tolik lidí jako v Poděbradech. Je to náš rekord," radoval se trojlístek Dyk-Prachař-Maxián. Ten měl původně vystoupit na festivalu Soundtrack už loni, ale Vojtěch Dyk přišel tehdy o hlas. „Děkujeme všem, kteří tu rok vydrželi a počkali na nás," shodli se šoumeni, kteří v Poděbradech zavzpomínali i na éru skupiny Nightwork.

Éra skupiny Nightwork? „Bezstarostná doba"

„Byla to tenkrát bezstarostná doba. Dnes obecně na sebe vyvíjíme tlaky, bojíme se cokoliv říct, aby to někoho neurazilo nebo nepohoršilo. Tehdy jsme nic takového neřešili," sdělil Vojtěch Dyk. „Měl jsem si tu dobu víc užívat," svěřil se. 

„Za některé věci jsme se tehdy styděli. Ale teď, s odstupem času, už nám nepřijdou tak blbé jako tenkrát," reagoval Jakub Prachař.    

Autor: Tomáš Dvořák – Pardubice ŽIVĚ
Foto: Soundtrack Poděbrady